Velké divadlo Stanisława Moniuszka v Poznani

koprodukce Théâtre Royal de la Monnaie a Teatro Comunale di Bologna

autor Leoš Janáček

dirigent Gabriel Chmura

režie Alvis Hermanis


Vstupenky

  • Obsah opery

    1. jednání
    Půvabná Jenůfa s obavami čeká, jestli bude její milý Števa odveden na vojnu. Čeká se Števou dítě a odvod by zmařil chystanou svatbu. Také Števův nevlastní bratr Laca se uchází o Jenůfu a dobírá si ji kvůli Števovi. Rozjařený Števa s kamarády a muzikou přichází do mlýna – odveden nebyl a s ostatními rekruty se na to pořádně napil. Jenůfči¬na přísná pěstounka Kostelnička vida bujarou společnost se Števou v čele, přede všemi oznamuje, že dá souhlas ke svatbě Jenůfy se Števou až po roční zkoušce, kdy se Števa nesmí opít. Laca přesvědčuje Jenůfu, že ji Števa miluje pouze pro její krásu a v hádce jí poraní tvář nožem.

    2. jednání
    Kostelnička v obavě z hanby skrývá Jenůfu doma a ostatním tvrdí, že odjela do Vídně. Jenůfa zatím porodila syna. Zatím co Jenůfa spí, Kos¬telnička se ponižuje před Števou a prosí ho, aby si Jenůfu vzal. Števovi se ale Jenůfa s pořezanou tváří zošklivila a kromě toho už je zasnou¬ben s dcerou rychtáře. Přichází Laca a prosí Kostelničku, aby mu Jenů¬fu dala. Když mu ale Kostelnička prozradí, že Jenůfa porodila Števovo dítě, zděsí se. Vida jeho pochyby, Kostelnička v zoufalství zalže, že dítě zemřelo hned po porodu. Jakmile Laca odejde, Kostelnička utopí dítě v ledové řece a poté namluví Jenůfě, že spala několik dní v horečce a chlapeček mezitím zemřel. Umořená Jenůfa svoluje ke svatbě s Lacou.

    3. jednání
    Přejde léto a Bystrouška je už zkušeným lovcem. Revírník potkává v lese Haraštu, obchodníka s drůbeží. Harašta se chlubí chystaným sňatkem s Terynkou. Revírníka spíše zajímá, jestli mu Harašta v lese nepytlačí. Objeví se Bystrouška se Zlatohřbítkem a kupou liščat, Bystrouška zavětří Haraštu s plnou nůší drůbeže. Harašta ji chce zabít, aby mohl darovat její kožešinu Terynce. Upadne však do liščí pasti a Bystrouška mu doškrábe nos. Zatímco liščata jedí Haraštovo kuře, Harašta vystřelí a Bystrouška zůstane ležet mrtvá. Proměna Revírník se v hospodě U Pásků dozvídá, že Haraštova Terynka dostala k svatbě nový štuc – tak proto našel liščí noru prázdnou! Rechtora se zpráva o Terynčině svatbě dotkla. Na všechny padne tesknota a revírník se raději vydá na cestu domů. Cestou lesem vzpomíná na mládí a svou svatební noc. Les vypadá jako tehdy, když chytil Bystroušku. Jen liška tu chybí. A tu ji vidí… jak by mámě z oka vypadla! Chce ji opět lapit, ale úmysl zmaří malinký skokánek, vnouček toho tehdejšího.

  • Obsazení opery


    Dirigent: Gabriel Chmura
    Režie Alvis Hermanis
    Scéna: Alvis Hermanis
    Kostýmy Anna Watkins
    Choreografie: Alla Sigalova
    Světelný design: Gleb Filshtinsky
    Projekce: Ineta Sipunova
    Sbormistr: Mariusz Otto

    Obsazení
    Jenůfa: Ilona Krzywicka
    Laca Klemeň: Titusz Tóbisz
    Števa Buryja: Piotr Friebe
    Kostelnička Buryjovka: Helena Zubanovich
    Stárek: Rafał Korpik
    Rychtář: Andrzej Ogórkiewicz
    Rychtářka: Sylwia Złotkowska
    Karolka: Barbara Gutaj-Monowid
    Pastuchyňa: Magdalena Wilczyńska-Goś
    Barena: Natalia Puczniewska-Braun
    Jano: Małgorzata Olejniczak-Worobiej
    Tetka: Elwira Radzi-Pacer

Festival tentokrát představí Její pastorkyni v podání poznaňského souboru z Teatr Wielki, který patří k předním polským operním souborům s více než stoletou historií. Přiváží slavnou inscenací původně vytvořenou pro bruselské La Monnaie lotyšským režisérem a dramatikem Alvisem Hermanisem, který dnes patří mezi vůdčí osobnosti evropské divadelní scény. Působivá inscenace je výtvarně inspirována a stylizována v 1. a 3. jednání do opulentních obrazů à la Alfons Mucha se sborem v bohatých krojích. O to větším kontrastem je zde 2. jednání přenesené do 60. let, do éry komunismu, kde stylizaci ve chvílích vrcholící tragédie vystřídá realistické herectví.

Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům. Na jejím počátku bylo realistické drama G. Preissové (1862–1946), které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký, a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček (1854–1928) zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, z které až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Práce na Její pastorkyni zabrala Janáčkovi bezmála devět let. První jednání opery dokončil roku 1897, druhé a třetí pak vznikalo za okolností pro Janáčkovu rodinu nanejvýš tragických. V roce 1902 skladatelova dcera Olga těžce onemocněla během návštěvy Janáčkova bratra v Petrohradu. Janáček dokončil druhé jednání opery po Olžině návratu a třetí těsně před její smrtí v únoru roku 1903. Její pastorkyni připsal památce své dcery. Premiéru opery chtěl Janáček svěřit pražskému Národnímu divadlu, byl však odmítnut s tím, že opera není vhodná k provozování na přední české scéně. První provedení se tedy konalo v Brně 21. 1. 1904 a sklidilo neobyčejný úspěch. Až v roce 1915 se podařilo přesvědčit vedení pražského divadla a dirigenta Karla Kovařovice, aby Její pastorkyni provedli. Po velmi úspěšné pražské premiéře 26. 5. 1916 se Janáček konečně prosadil jako skladatel nejen v českém, ale záhy i světovém měřítku.

Patricie Částková