Napsali o nás

Zde najdete výběr z ohlasů na letošní ročník festivalu Janáček Brno, ohlasy budeme postupně doplňovat:

Robert Carsen zahajuje Janáčkův festival veselými „Výlety pana Broučka“.

Scherzo, 8. 11. 2024, Pedro J. Lapeña Rey

„Skotský tenorista Nicky Spence, který byl vynikajícím Albertem Gregorem v loňské Věci Makropulos a který na předpremiéře představení převzal spolu s britským muzikologem Nigelem Simonem medaili Janáčkovy nadace, zde podává vynikající ztvárnění této postavy. Ačkoli jsme si ho užili už při předchozích příležitostech, nepřestává nás udivovat jeho schopnost zpívat s intonací a přízvukem, tak charakteristickým pro češtinu, chvályhodnou pro cizince. Jeho sytý lyrický hlas je plný a zvonivý, a přestože je jeho zpěv stále poněkud hrubší, je stále vybroušenější a především prosazuje své scénické mistrovství a interpretaci této přízemní, ukňourané a poněkud chvástavé postavy, která se stává skutečným antihrdinou.“

Celý text najdete ZDE.

 

Výlety páně Broučkovy | Brno

Art Muzyka, Jacek Kornak

„Carsen vzdal nostalgickou poctu hospodské kultuře a představil hlubší reflexi postojů k totalitě,“

„Vtipná, ale i dojemná inscenace, která zkoumá postoje k utlačovatelské realitě. Carsen skvěle zapracoval na detailech této inscenace. Sleduje ducha Janáčkovy hudby, ale zároveň má jasný příběh. Marko Ivanović vedl orchestr Janáčkovy opery NdB zcela decentně a citlivě. Mezi sólisty vynikl Nicky Spence. Vytvořil vícerozměrnou postavu a zaujal svým pěveckým i hereckým projevem. Jedná se teprve o devátý ročník Festivalu Janáček, ale i tak se může rovnat světově uznávaným festivalům.“

 

Brno – město hudby

Cooltura, Jacek Kornak

„Nicky Spence vytvořil vícerozměrnou postavu Broučka a zapůsobil jak hlasově, tak herecky.“

„Carsen vyladil každý detail a vytvořil představení, které věrně zachycuje ducha Janáčkovy hudby a zároveň nabízí jasný příběh.“

„Festival Leoše Janáčka v Brně je měsíc plný koncertů v různých koutech města. Pro milovníky české hudby je to jedinečná příležitost.“

 

Dobrý voják pan Brouček? Nebo jak to vlastně je…?

Parlando Hírlevél, Anna Tóth

„Tahle opera je jednoznačně nejúžasnější, nejpodivnější a nejbláznivější dílo, s jakým jsem se kdy setkal(a). A to znám hodně oper!“

„Vynikající skotský tenorista by díky své postavě klidně mohl být i skutečným Švejkem – to sice můžeme prohlásit jen v podmiňovacím způsobu, faktem však je, že jako pan Brouček byl skvělý. A ani mu nečinilo potíže zpívat česky.“

Celý text najdete ZDE.

 

Czech Republic, Brno

Opera with Opera News, Hugh Canning

„Výběr Nickyho Spence do hlavní role se ukázal být šťastnou volbou. Spence… jako by mu byla postava ušitá přímo na tělo, hlasově i teatrálním projevem.“

„K brněnskému souboru se připojila příjemná mladá lyrická sopranistka Doubravka Novotná a neohrožený krásný mladý tenor Daniel Matoušek.“

„Pečlivé dirigování Marka Ivanoviće s citem pro detail už nemohlo být dokonalejší, mluvíme-li o tomto posledním předvedení jednoho z nejpoutavějších nastudování roku.“

 

Výlety do světa vtipů pro zasvěcené

OPER!, 11. 11. 2024, Manuel Brug

„Nicky Spence předvedl v roli Matěje Broučka nejen vynikající pěvecký výkon, ale také působivé herecké představení, které postavě propůjčilo nečekanou hloubku.“

„Scéna Radu Boruzescu, kterou představovala hospoda s malým pivovarem z 60. let, perfektně podpořila atmosféru představení a zdůraznila český charakter inscenace.“

„V Brně byly Výlety pana Broučka přijaty s velkým smíchem a potleskem.“

Celý text najdete ZDE.

 

Napříč Brnem: městské a hudební putování

Drammaturgie, 11. 11. 2024, Paolo Patrizi

„Čtveřice zpěváků, ohromující zvukem a intonací, skutečně působila dojmem jediného nástroje v janáčkovské stránce, která představení zahájila (bukolické Orány neboli ‚Orání‘, předzvěst těch hudebních obrazů přírody, které skladatele často charakterizovaly), zatímco ve dvou následujících skladbách se začaly projevovat různé vokální fyziognomie.“

Celý text najdete ZDE.

 

Janáček na Mendelových místech

ilPonte, 5. 11. 2024, Giulia Vannoni

„Skvělí členové kvarteta (Petr Julíček, tenor, Tomáš Badura, barytenor, Tomáš Krejčí, baryton, a Pavel Maška, bas), kteří zpívali čistě a cappella, dokázali z poetických textů vytěžit maximum a pocity, které hudba zprostředkovává, dokázali předat co nejpřirozeněji, nad rámec jazykových překážek.“

Celý text najdete ZDE.

 

Rusalka na hraně na festivalu Janáček Brno

mySCENA, 25. 11. 2024, Gianmarco Segato

„Členka brněnského souboru Jana Šrejma Kačírková je naštěstí vynikající herečkou, která dokáže vystihnout všechnu Rusalčinu křehkost, pomýlenou naději i navěky ztracenou budoucnost.“

„Šťávův sytý bas dodává jeho postavě noblesu, přestože má zaprášený kabát a slabost pro brambůrky. Lyrický mezzosoprán Václavy Krejčí Houskové je pro přímočarou a prostořekou čarodějku jako stvořený.“

„Radokova Rusalka je velmi osobitým zpracováním tohoto freudovského příběhu. Jeho úspěch lze přičíst tomu, jak dobře se tvůrčímu a uměleckému týmu podařilo sladit jednotnou vizi, která se noří hluboko do psychologických důsledků vykořenění, zrady a předurčeného údělu.“

Celý text najdete ZDE.

 

Česká avantgardní opera Druhé město předkládá na festivalu Janáček Brno moderní podobenství

Seen and Heard International, 4. 12. 2024, Gregor Tassie

„Feng-yűn Song má k písním (z nichž některé zpívala v čínštině) úžasný vztah a dokáže je věrně interpretovat. Její doprovodná klavíristka byla výjimečná v tom, že dokázala zprostředkovat všechny nuance hudby. Hrála na Janáčkův vlastní klavír, který je dodnes v dobrém stavu a představuje další milou vzpomínku na tuto událost.“

„Všechny písně byly nádherně provedené a spojení Feng-yűn Song a Lenky Navrátilové bylo mimořádné ve splynutí každého tónu a každé fráze, často je to zpěvačka, kdo sklízí veškerou chválu, ale tento recitál projevil naprostou spřízněnost obou hudebnic.“

„Janáčkovo kvarteto hrálo soustředěně a s velkým nasazením, intenzivně a působivě, jako by se pohybovalo v různých barevných odstínech.“

„Představení bylo velkolepé, v silném dramatickém provedení a s vynikající hrou každého člena souboru.“

„Jednalo se o výjimečné vystoupení tří zcela odlišných českých smyčcových kvartetů v podání jednoho z nejlepších světových souborů, které mi po návštěvě Brna v roce 2024 zůstane dlouho v paměti a navíc bylo umocněno nádherným prostředím vily Löw Beer.“

Celý text najdete ZDE.

 

Pavel Haas: Šarlatán na Mezinárodním festivalu Janáček Brno

Opera Now, 14.11.2024, Mirka Zemanová

„Po hudební stránce ovlivnili styl Šarlatána Martinů, Stravinský a Honegger, a nepřekvapuje nás vliv Haasova přísného učitele Janáčka.  Slyšíme i ozvěny jazzu, přesněji řečeno synkopické taneční hudby dvacátých a třicátých let minulého století.  I to, co lze slyšet daleko později v hudbě hollywoodských filmů z padesátých let a ve filmech ze studia Disney občas matně připomíná některé části Haasovy partitury.  V opeře je také mnoho působivých lyrických pasáží.“

„Zařazení této operní koláže o sedmi obrazech do letošního ročníku Mezinárodního festivalu Janáček bylo důležitým dramaturgickým krokem.  Přes drobné problémy v libretu dokazuje úroveň Haasova díla o kolik víc by mohl skladatel přinést do pokladnice české hudby, kdyby mohl žít a pokračovat ve tvorbě“

 

Mistrovská díla, kuriozity a znovuobjevení v podání špičkových interpretů

WEBTHEATRE, 7. 12. 2024, Hélène Pierrakos

„Inscenace Ondřeje Havelky čerpá veškerou sílu z kombinace tří stylů… s nádhernými kostýmy Kateřiny Štefkové a nápaditou a efektní scénografií Jakuba Kopeckého.“

Celý text najdete ZDE.

 

Nejen Špilberk

ilPonte, 7. 11. 2024, Giulia Vannoni

„Právě v barevném Mozartově sále se konal koncert Martinů Voices, vynikajícího pěveckého souboru pojmenovaného po českém skladateli, který se těší velkému mezinárodnímu renomé.“

Celý text najdete ZDE.

 

Operní panorama Heleny Havlíkové (497) – Brněnské vystřízlivění z broučkovského snu

Opera+, 5. 11. 2024, Helena Havlíková

„Skotský tenorista Nicky Spence svým zvučným tenorem a představitelským šarmem doplňuje řadu vynikajících představitelů pana Broučka posledních let.“

„Pro Doubravku Novotnou s jejím průrazným sopránem a mladistvým půvabem byla trojrole energické Málinky, měsíční exaltované Etherey a husitské statečné Kunky příležitostí, kterou svrchovaně využila.“

Celý text najdete ZDE.

 

Brno i Praha vytahují operu z muzea. Čím aktualizace klasických kusů Výlety páně Broučkovy a Šárka svádí diváky?

Deník N, 2. 12. 2024, Matěj Hollan

„A stejně jako u Osudu, kdy Carsen toto s šílenstvím hraničící dílo asi jako první dokázal podat srozumitelně, i v Broučkovi se mu podařilo dokázat to, co asi nikomu předtím: českou dobovou maloměšťanskou satiru Svatopluka Čecha prezentovat tak, aby to bylo všeobecně srozumitelné.“

„Carsen a dramaturgyně Patricie Částková vytvořili nosný koncept, který učinil z Broučka mezinárodně pochopitelné dílo.“

Celý text najdete ZDE.

 

Festival Janáček Brno 2024 a Věc Makropulos – tento raz z Berlína 

Opera Slovakia, 18. 11. 2024, Pavel Unger

„Taktovka Roberta Jindru udržala popri striktnej rytmickej stavbe i priestor pro kantabilnú líniu. No a k tomu mať k dispozícii orchester svetových kvalít, akou je Staatskapelle Berlin, tak je akákoľvek prekážka k strhujúcemu hudobnému zážitku odstránená.“

„K Emilii Marty pristupovala s rešpektom a rozložením síl, miestami trocha šetriac expresívnosťou výrazu, aby vo finálovej scéne mohla dominovať. To sa jej aj podarilo, spevácky i herecky doviedla vývoj svojej kreácie v intenciách réžie do silného finále.“

Celý text najdete ZDE.

 

Od hippies k Dubčekovi aneb kostrbaté putování pana Broučka

iDNES.cz, 3. 11. 2024, Věra Drápelová

„Tak barvité, jak se to v dnešních operních inscenacích, v nichž převládají šeď a soudobé kostýmy, jen tak nevidí.“

„Pěkný výkon podala sopranistka Doubravka Novotná v trojroli Málinky, Etherey a Kunky, zpívala je průrazným hlasem, snažila se o přirozenou a zřetelnou deklamaci.“

Celý text najdete ZDE.

 

Nuda v Brně? S berlínskou Věcí Makropulos rozhodně ne

iDNES.cz, 19. 11. 2024, Věra Drápelová

„Basista Jan Martiník se dokonale převtělil do role Dr. Kolenatého, nervózního advokáta, kterého i srozumitelně a výrazně deklamoval. Adam Plachetka byl samolibým, hlasově uhlazeným Jaroslavem Prusem a Aleš Briscein šviháckým Albertem Gregorem, kterého jasným a průrazným tenorem přesně zazpíval.“

„Akci Berlín v Brně lze považovat za nesporný úspěch.“

Celý text najdete ZDE.

 

Guthova Věc Makropulos na festivalu Janáček Brno

Časopis Harmonie, 3. 12. 2024, Olga Janáčková

„Režisér Claus Guth je známý svou mimořádnou inteligencí a těžko uvěřitelnou intuicí pro divadelní výpověď operního divadla. Bezchybně cítí sounáležitost všech jeho ingrediencí, a navíc je schopen ze všech těchto součástí vytvořit bohatou strukturu operního díla, které je jakoby samonosné ve své provázanosti. Věc Makropulos zajisté patří mezi jeho vrcholné inscenace.“

„Orchestr berlínské Staatsoper, Staatskapelle Berlin, hrál báječně, plasticky, barevně, dirigoval jej Robert Jindra, který inscenaci po Simonu Rattlovi převzal.“

„Hostování této inscenace bylo pravým svátkem, velkou událostí letošního festivalu Janáček Brno 2024.“

Celý text najdete ZDE.

 

Fenomenální berlínská inscenace Janáčkovy Věci Makropulos jako klenot festivalu Janáček Brno 2024

Médium.cz, 10. 12. 2024, Michaela Urban

„V nastudování Clause Gutha a dirigenta Roberta Jindry připravila dechberoucí zážitek, který v divácích bude rezonovat ještě notnou chvíli.“

„Cit pro divadelní výpověď operních děl se u Gutha projevuje nejen schopností vytvořit ze všech vrstev partitury a libreta bohatou strukturu, ale i její dokonalé propojení v až velmi lehce plynoucí výpověď. Věc Makropulos se tak dozajista řadí mezi jeho vrcholné inscenace.“

„Již dlouho jsem neviděla tak precizní práci s pohybovou složkou v opeře, velké díky geniální choreografce Sommer Ulrickson.“

Celý text najdete ZDE.

 

BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91)

BrnoŽurnál, 1. 12. 2024, Jaroslav Štěpaník

„Ocenění zaslouží celý inscenační tým v čele s režisérem a šéfdirigentem, vyzvedl bych výraznou scénu, dotvářející děj i vystihující převažující ladění, atmosféru. Výborný je orchestr a sbory.“

„Brněnská inscenace Lišky Bystroušky, která uvedla Mezinárodní hudební a operní festival Janáček v roce 2018 a uzavřela ročník 2024, se nepochybně řadí k těm, které zůstanou dlouhodobě v paměti inscenátorů, aktérů, diváků a posluchačů.“

Celý text najdete ZDE.

 

Festival Janáček Brno přinesl kouzlo české hudby do vily Tugendhat

Opera+, 26. 11. 2024, Emil Drápela

„Od prvních taktů bylo příjemné vnímat sytý, vřelý a znělý tón violoncella Václava Petra, jeho neochvějnou intonační jistotu a velký dynamický potenciál.“

„David Mareček svůj part interpretoval barvitě, temperamentně a nápaditě jako někdo, kdo Janáčkem žije doslova od školních let. Violoncello Václava Petra znělo šťavnatě v kantilénových úsecích a vedlo s klavírem poutavý komorní dialog, okořeněný arpeggii či pizzicaty.“

„Jejich pojetí bylo hravé, tu temperamentní, jinde naopak apartní, s potřebným interpretačním nadhledem.“

„Závěrečné číslo logicky vyvolalo bouřlivý potlesk a následný „operní“ přídavek jako poctu festivalu – árii Měsíčku na nebi hlubokém z Dvořákovy Rusalky v úpravě pro violoncello a klavír. Na měsíček bylo v té chvíli ještě brzy, avšak pohled skrze prosklené stěny vily Tugendhat na zapadající sluníčko s charakteristickým brněnským panoramatem byl v tu chvíli stejně nezapomenutelný, jako koncert samotný…“

Celý text najdete ZDE.

 

Festival Janáček Brno 2024

Babylon Revue, 26. 11. 2024, Vít Zavadil

„Jan Bartoš – poslední žák Ivana Moravce a jeden z nejlepších evropských klavíristů podal výkon přímo mistrovský a přídavkem Janáčkovy skladbičky Frýdecká Panna Maria z cyklu Po zarostlém chodníčku připomněl, že jsme na Janáčkovském festivalu.“

„A Jakub Hrůša na tomto koncertě předvedl výkon tak fantastický, že je možno jej ohodnotit bez jakékoli nadsázky za mistra zcela rovnocenného Ch. Thielemannovi.“

„Tento koncert byl pro mne doopravdy největší zážitek nejen z celého festivalu, ale jeden z největších hudebních zážitků vůbec.“

Celý text najdete ZDE.

 

Festival Janáček Brno skončil. Rozjívenou liškou Bystrouškou

KlasikaPlus, 26. 11. 2024, Karla Hofmannová

„Malé postavy Skokánka v podání Davida Zlomka, kluci Pepík (Barbora Garzinová) a Frantík (Eva Svozilová) a samozřejmě Adélka Plachetková v roli malé Bystroušky, byli kouzelní a bezprostřední.“

„Kateřina Kněžíková dala Bystroušce mladistvou noblesu a zářivý soprán, přičemž využívala především jeho kantabilní schopnosti, zejména při namlouvání s lišákem. Dokázala postavě dát ale i energii a dravost, především v obraze s Haraštou. „Bít, zabít, jen proto, že su liška…“ mělo napětí a razanci.“

„Krása Janáčkovy hudby vynikla v podání orchestru Janáčkovy opery pod taktovkou Marka Ivanoviće. Z proudu hudby občas zazářily sólové housle, flétna či lesní rohy a hudba tvořila barevný celek, který se dokázal podřídit potřebám sólových hlasů, i podpořit sborové výstupy, připravené sbormistryní Klárou Složilovou Roztočilovou. 

Příhody lišky Bystroušky ukončily letošní devátý ročník Festivalu Janáček Brno a zanechaly po sobě trochu nostalgie z pomíjivosti času.“

Celý text najdete ZDE.

 

Slavnostní večer se Staatskapelle Berlin na Festivalu Janáček

Časopis Harmonie, 26. 11. 2024, Jarmila Procházková

„Bartošův Beethoven zazněl v obvyklých tempech a s velkými dynamickými kontrasty. Orchestr se obdivuhodně pružně přizpůsoboval a sólista s nadhledem a citlivě odlišoval plochy, kdy měl jeho nástroj hlavní slovo a kdy nechával zaslouženou pozornost výborným sólistům z řad instrumentalistů.“

„Jeho interpretace byla přesvědčivá, technicky brilantní a strhla posluchače k srdečným ovacím. Sympatie publika si pianista vysloužil i volbou přídavku, když z Janáčkova cyklu Po zarostlém chodníčku citlivě přednesl miniaturu s názvem Frýdecká Panna Maria.“

„Výsledek byl ohromující. Symfonie působila jako vytesaný monolit, zrale a bez nejmenšího zaváhání, jako by orchestr a dirigent byli mnoholetí kolegové.“

„Na brněnské hostování Staatskapelle Berlin v operním orchestřišti a na koncertním pódiu budeme dlouho vzpomínat jako na jeden z vrcholů Festivalu Janáček 2024.“

Celý text najdete ZDE.

 

Rusalka on the verge at Janáček Brno Festival

mySCENA, 25. 11. 2024, Gianmarco Segato 

„Luckily, Brno company member Jana Šrejma Kačírková is a consummate actress who conveys all of Rusalka’s fragility, misplaced hopefulness and eternally deadened future.“

„Šťáva’s rich bass lends a nobility to his portrayal despite his dusty overcoat and penchant for eating chips. Václava Krejčí Housková’s tangy lyric mezzo is perfect for this straight-backed, no nonsense witch.“

„Radok’s Rusalka is a very specific také on this Freudian fairytale. Its success can be attributed to how well the creative and artistic team coalesce to create a unified vision that delves deeply into the psychological effects of displacement, betrayal and bargained destiny.“

Celý text najdete ZDE.

 

Janáček, ale i Novák a Kaprálová. Janáčkovo kvarteto dělalo osvětu

KlasikaPlus, 25. 11. 2024, Petr Veber

„Kvarteto působí na pódiu zkušeně a zrale, absolutně sehraně a sebejistě v interpretačním přístupu.“

„Provedení skladby, která se prozatím tak často nehraje, bylo strhující a objevné.“

„Výrazově se souboru podařilo zpřítomnit nekonečnou hudební krásu spočívající v melodice, modulacích a naléhavosti. Janáčkovo kvarteto hraje naplno, Novákův kvartet měl nepolevující tah; souzvuk často určoval nádherně tvárný hluboký tón Polákova violoncella.“

Celý text najdete ZDE

 

Krásné odpoledne s hudbou ve vile Tugendhat

KlasikaPlus, 25. 11. 2024, Karla Hofmannová

„Dva výsostní hudebníci, violoncellista Václav Petr, koncertní mistr České filharmonie, a David Mareček, klavírista a ředitel téže instituce, připravili pro tento večer duši lahodící program.“

„Skladbu provedlo duo violoncello a klavír s nápadnou lehkostí, široce rozkročenou dynamikou a průraznou dramatičností. 

Jako již v předchozích skladbách prokázal violoncellista kultivovaný tón, se schopností širokého legata a kontrastní dynamiky. Hráč má spolehlivou techniku a jeho piana jsou lehounká a nosná, stejně jako ozdoby či nadýchané flažolety. Forte zní naopak velmi hutně a pevně, s dramatickým efektem. 

Klavírista byl velice ukázněný a cítil se sólistou a dokázal ho doplňovat v pianových plochách a účinně podporovat ve vzrušenějších akordických částech. Umělci tvořili jednotné duo, vnitřně ústrojně propojené.“

Celý text najdete ZDE.

 

Janáááček!!!

Divadelní noviny, 25. 11. 2024, Josef Herman

„Skvělému obsazení vévodil skotský tenorista Nicky Spence, v Brně se uvedl na minulém festivalu výbornou interpretací Janáčkova Zápisníku zmizelého, pana Broučka předvedl jako opilce v nedopnutém utahaném saku přes tlusté břicho, přesný v situacích, pohyblivý, s okázalými gesty a mimikou – dokonalý operní herec.“

„Ve třech rolích milenců se pěkně uvedli Daniel Matoušek a Doubravka Novotná, v obsazení nebyla chyba, Martin Buchta s Pavlem Koňárkem výtečně připravili sbory a Marko Ivanović náročnou partituru přehledně vyložil a nastudoval.“

„Obsazení v této sérii je převážně české a dokonalé – koho by to v berlínském prestižním domě ještě nedávno napadlo! Jan Martiník jako přesně vystižený advokát dr. Kolenatý, Alberta Gregora coby elegána už v několika prestižních inscenacích nastudoval Aleš Briscein, Haukem-Šendorfem je od počátku inscenace Jan Ježek a českou účast završuje Adam Plachetka v pro něj nezvyklém partu Jaroslava Pruse, výtečně!“

„Ale nemohu nezmínit Vitku osudovou, scénický projekt Operního studia Konzervatoře Brno, vlastně nové koncizní řekněme operní dílo, které z hudby Vítezslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů sestavil Tomáš Krejčí. Pohodová, krásná podívaná i poslyšená, mladé svěží hlasy nadaných studentů, čirá radost.“

Celý text najdete ZDE.

 

Dlouhé, ale spádné. Kyasovo Druhé město na Festivalu Janáček Brno

KlasikaPlus, 23. 11. 2024, Karla Hofmannová

„Akce na sebe rychle navazují, představení má spád a vtahuje diváka do děje.“

„Všichni tvořili prolínající se zvukovou jednotu a jejich herecké akce nesly pečeť mystičnosti, ale i černého humoru, který odkazoval diváka k pohádkovému základu celého příběhu. Představení po všech stránkách vyvážené, profesionálně provedené a divácky poutavé.“

Celý text najdete ZDE.

 

Excelentní! Jakub Hrůša a jeho brněnský záskok u berlínské Staatskapelle

KlasikaPlus, 19. 11. 2024, Karla Hofmannová

„V podání výsostného symfonického souboru a za vedení dirigenta par excellence, jakým Jakub Hrůša dnes je, bylo chyceno do této hudební pasti i brněnské publikum. Německá preciznost a smysl pro tradici, ve spojení s českou muzikalitou a vřelostí, to byl ten správný mix, který dal brněnskému publiku exkluzivní zážitek.“

„A ještě víc publikum nadchl dirigent, když orchestr spustil ve vražedném tempu jako přídavek Lašský tanec č. 3 ‚Dymák‘ Leoše Janáčka.“

Celý text najdete ZDE. 

 

Jakub Hrůša se Staatskapelle Berlin potvrdil pozici dirigentské špičky

Opera+, 18. 11. 2024, Emil Drápela

„Hrůšovo druhé vystoupení na 9. mezinárodním festivalu Janáček Brno 2024 bylo opět triumfem. Zprostředkoval publiku zážitek vrcholné brahmsovské i beethovenovské interpretace, oslnivé a zářivé v dynamických vrcholech, jemné a niterné v pianissimech. Úplně nejvíc mě zaujalo dirigentovo inspirativní vynášení hlasů z orchestrálního přediva. Nevím, co bylo předem nacvičeno a co bylo dílem okamžiku, ale přesně takhle si představuji ryzí muzikantství.“

Celý text najdete ZDE. 

 

Brněnské přízraky Eliny Makropulos

KlasikaPlus, 17. 11. 2024, Jan Sebastian Tomsa

„Na pódiu neustále dochází k nějaké akci, je zde veliké množství maličkostí a detailů, ale nic není samoúčelné, všechno zapadá do logiky inscenace a umocňuje její poetičnost.“

„Všechny pěvecké party byly podány na vysoké úrovni.“ 

„Dorothea Röschmann herecky ztvárnila asi nejpřesvědčivější Emilii, jakou jsem kdy viděl. Dokonale pěvecky i herecky vystavěla všechny emoce potřebné se správnému uchopení této neobyčejně náročné role: Eleganci, svůdnost, zášť, zoufalství i emoční prázdnotu.“

Celý text najdete ZDE. 

 

Klavírní recitál Jana Jiraského ve vile Stiassni osvěžil vzpomínky

KlasikaPlus, 17. 11. 2024, Helena Pavlacká

Nejznámější Scherzo-Polku Fis dur  Allegramente, ovlivněnou obdivem k Chopinovi, Jan Jiraský zahrál s briskním nasazením, které záhy zkorigoval do salonně menšího prostoru, zejména v její uvolněné, ale vnitřně vypjaté části. Druhou Zádumčivost v gis moll a tempu Allegretto, proměnlivou a náladovou, dokonale zvládl barvitou dynamikou. Jako příjemný vánek pohladila Přívětivá krajina v Des dur, v tempu Moderato. Pak se rozvířila závěrečná Rapsodie f moll. V jejím Vivace ed energico bychom Smetanu téměř nenašli. Jan Jiraský si s ní brilantně poradil.

Celý text najdete ZDE. 

 

Festival Janáček Brno z „Kulturní newsletter Odboru kultury MMB na měsíc listopad 2024“

Markéta Vaňková, primátorka města Brna:

„Závěrem bych se ráda ještě jednou vrátila k Janáčkovi. Dovolte mi vyjádřit uznání organizátorům a dramaturgům letošního festivalu Janáček Brno, který právě vrcholí, i souboru opery Národního divadla Brno za neotřelé, odvážně tvůrčí zpracování Výletů páně Broučka, jejichž premiéra letošní ročník zahájila. Přesně takto má totiž spojení Janáček a Brno rezonovat, aby bylo slyšitelné i za hranicemi.“

Celý newsletter najdete ZDE. 

 

Soprán a úsměv Simony Šaturové prozářily vilu Tugendhat

KlasikaPlus, 12. 11. 2024, Karla Hofmannová

„Povedz že mi povedz přednesla zpěvačka měkkou, něžnou kantilénou, se silným vnitřním prožitkem..“

„Na klavír pěvkyni doprovázel klavírista Marek Kozák. Spolupracoval velmi citlivě, dával o sobě vědět jen mírně v mezihrách. Sólová vystoupení si naopak užil mezi jednotlivými soubory písní. Nejprve to byly Eklogy, op. 11: č. 4 „V národním tónu“ Vítězslava Nováka. Začal měkce, v rychlé části zvonil a perlil, v pomalé části naopak hladil měkkou melodickou linkou.“

Celý text najdete ZDE. 

 

Brno Contemporary Orchestra vnesl do koncertního života reflexi a inspiraci

Opera+, 12. 11. 2024, Lenka Dohnalová

„Koncert Brno Contemporary Orchestra vnáší do koncertního života reflexi a inspiraci. „

„Zvláště pikantním osobitým prvkem je velkooperní zpěv wagnerovského stylu rolníka v německém jazyce, skvěle provedeným pevným a zvučným tónem Jana Šťávy.„

Celý text najdete ZDE. 

 

Večer Pavla Haase na janáčkovském festivale

Časopis Harmonie, 10. 11. 2024, Jarmila Procházková

„Haasovo umělecké vyjádření je zcela svébytné. Hudební stránka prozrazuje jeho zájem o jazz a lidovou píseň a na druhé straně zvládnutí tradičních i moderních kompozičních technik. Mix těchto prvků a přístupů a smysl pro jejich dramatické strukturování v Haasově tvorbě vytváří fascinující příběhy plné překvapení a napětí. To přesně předvedl Navarra String Quartet hrající ve složení: primárius Benjamin Marquise Gilmore – housle, Eva Aronian – housle, Sasha Bota – viola, Brian O’Kane – violoncello. Jejich provedení se vyznačovalo zpěvností i dramatickou úsečností, rytmickou pregnancí, přesvědčivým uchopením všech výrazových kontrastů skrytých v partituře a dokonalým smyslem pro souhru.“

Celý text najdete ZDE.

 

Exkluzivní zážitek v Brně. Bamberští s Hrůšou a Trifonovem

KlasikaPlus, 6.11.2024, Karla Hoffmanová

„Dirigent Jakub Hrůša uplatnil svoji neomylnou schopnost pečlivě vypočítat účinek gradace hudebního proudu a vycizelovat ho do nejjemnějších detailů.“

„Orchestr hrál s niterným napětím a výrazem, piana posluchače nutila nedýchat.“

„Hudba pod rukama klavíristy ožívala a rozkvétala.“

„V této skladbě se představil jako koncertní mistr Ilian Garnetz a i jeho housle byly jímavé a nesly se s jasným tónem a intimitou výrazu. Klavíristovo frázování občas překvapilo, ale bylo objevné a novátorské, především pak hluboce muzikantské. Obecenstvo přijalo jeho hru s obrovským nadšením a s vědomím, že bylo svědkem něčeho výjimečného.“

„Jakub Hrůša dal dílu plasticitu i sdělnost. Koncertním mistrem zde byl opět Bart Vandenbogaerde, excelovali sóloví hráči na hoboj, klarinet, na anglický roh, ale devízou orchestru je především dokonalá souhra jeho členů. Bamberský orchestr je jeden organismus, bezvadně fungující a dokonale reagující na sebemenší pokyn svého šéfdirigenta. Ovace nebraly konce…“

Celý text najdete ZDE.

 

RECENZE: Matěj Brouček ztracený v kontextu doby

Radmila Hrdinová, novinky.cz, 6.11.2024 

„Výborné hudební nastudování Marka Ivanoviće a pěvecko-herecké výkony skvělého brněnského sboru i početných sólistů v čele se skotským tenoristou Nickym Spencem. Ten sice pojal Broučka dle intencí režiséra jako opilého násosku, ale zpívá ho krásně, s perfektní češtinou, a postavu má vypracovanou do řady nápaditých hereckých detailů.“

Celý text najdete ZDE.

 

Triumf Jakuba Hrůši a Daniila Trifonova s Bamberskými symfoniky

Emil Drápal, Opera+, 5.11.2024  

„Těžko si představit ideálnější provedení Sukova Zrání než bylo to Hrůšovo. Jasnými, podnětnými gesty držel pevně celý kolos v rukou a vedl ho střídavě k dynamickým vrcholům či naopak k potřebným zklidněním a k úsekům mysteriózního až vesmírného klidu. Od prvního momentu ze sebe vydával vše, bylo vidět, že jede stále nadoraz. V závěru skladby přispěla ke všeobecné katarzi i ženská část Českého filharmonického sboru Brno.“

„Ruský klavírista Daniil Trifonov však od prvního taktu do písmene potvrzoval pozici špičkového sólisty světového formátu. Technicky neměl absolutně žádné limity a Dvořáka interpretoval bez patosu, lehce, místy až hravě.“

„Koncert Jakuba Hrůši s Bamberskými symfoniky se zcela nepochybně zapíše jako jeden z vrcholů letošního mezinárodního festivalu Janáček Brno. Nezapomenutelně se o to zasloužil rovněž sólista Daniil Trifonov. Bude nanejvýš zajímavé srovnávat tento skvělý hudební zážitek s vystoupením Staatskapelle Berlin s jejím šéfdirigentem Christianem Thielemannem v samotném závěru brněnského festivalu.“

Celý text najdete ZDE

 

Pan Brouček v roce 68

Polyharmonie, 5. 11.2024, Zuzana Ledererová

„Dirigent Marko Ivanović si večer evidentně užíval a orchestr pod jeho vedením naplnil svým výkonem obrovské hlediště až po okraj. O báječnou atmosféru se pochopitelně zasloužili i sólisté, uveďme alespoň Daniela Matouška, Doubravku Novotnou a Jana Šťávu. Nicky Spence jako Matěj Brouček překonal všechna očekávání: pěveckým i hereckým výkonem, svými pohyby,  stejně jako celou figurou.“

Celý text najdete ZDE.

 

Jak pan Brouček létal v pivním tanku a kouřil marihuanu

Jan Průša, Deník N, 4. 11. 2024

„Děje se tak za zvuku Janáčkovy lehce identifikovatelné hudby, která nezní ani trochu pateticky a těžce, ale šťavnatě a svěže, moderně, a přesto přívětivě a lidsky.

A přesně takové byly Výlety páně Broučkovy na slavnostním zahájení 1. listopadu v Janáčkově divadle.

Stejně jako tomu bylo v roce 2022, kdy na úvod zazněla opera Z mrtvého domu netypicky ve spojení s Glagolskou mší, i letos se soubor Janáčkovy opery rozhodl zahájit méně hraným kusem.

Svým způsobem se pustil do podobného experimentu, když dílo, které je vystavěné z klišé týkajících se české povahy, svěřil renomovanému kanadskému režisérovi Robertu Carsenovi. Ten v koprodukci se slavnými operními domy Teatro Real v Madridu a Staatsoper unter den Linden v Berlíně vytvořil velmi efektivní mezinárodní inscenaci s ambicí mluvit nejen k brněnskému publiku.

Pan Brouček v podání vynikajícího Nickyho Spence baví, létá v pivním tanku, kouří marihuanu na Měsíci a především si ve své malosti nevidí ani o trochu dál než na nos. Další reprízy proběhnou jako ozvěny festivalu 3. a 4. prosince od 19. hodin v Janáčkově divadle.“

Celý text najdete ZDE.

 

Výlety páně Broučkovy do ‚šedesátek‘

Petr Veber, KlasikaPlus, 2. 11. 2024

„Ambiciózní premiéra – s laťkou vysoko, na úrovni evropských událostí – otevřela devátý ročník sebevědomého festivalového bienále Janáček Brno.“

„Britský tenorista Nicky Spence je v roli opilce, v závěru šťastně a naivně vyspinkaného, neodolatelný.“

„Na Měsíci i mezi husity je v opeře tolik krásných míst, že není proč ji upozaďovat.“

Celý text najdete ZDE.