Soucit, který si nevybíravými prostředky sahá přímo k lidskému srdci a vede ho vzhůru. Právě tak by mohlo zapůsobit spojení opery Z mrtvého domu a Glagolské mše. Pro festival Janáček Brno jej připravují hosté podcastu, dirigent Jakub Hrůša a režisér Jiří Heřman.

Opera Z mrtvého domu je tak zvláštní, že zamotala hlavu už jejím prvním inscenátorům. Mysleli si dokonce, že Janáček své poslední dílo nedokončil. Autorova typická úsečnost a stručnost v něm navíc ještě zesílila: naléhavé drama se jevištní praxi poněkud vzpírá už svojí krátkou stopáží. Drsné prostředí sibiřské věznice a její čistě mužský svět vzbuzují místy až hrůzu. 

Provázat operu Z mrtvého domu s Glagolskou mší napadlo Hrůšu na festivalu v Glyndebourne. Vzápětí následovala myšlenka oslovit s neobvyklým projektem Heřmana, jehož specialitou jsou díla s duchovními přesahy a absencí dramatického děje. Jejich společný projekt zahájí festival Janáček Brno dosud nikdy neprovedeným unikátem.

Z mrtvého domu obsahuje střípky osudů a osobní tragédie, nad nimiž by si při prostém převyprávění každý advokát jen pohrdavě odfrkl: takových historek už slyšel tisíce. Hudba a okolnosti jim však dodávají právo na pozornost a na soucit. Nyní smutní hrdinové ze Sibiře plynule přejdou do Glagolské mše, která je vyvede z temnoty do jiného světa. 

„Kráčím vzhůru a ke světlu,“ mohl by odpovědět politický vězeň Gorjančikov, kdyby se ho při propuštění z věznice někdo zeptal, kam jde. Právě tak naznačují směr jeho kroků Hrůša s Heřmanem. Publiku se díky množství rolí v opeře představí takřka celá mužská část souboru Janáčkovy opery a řada hostů. Glagolská mše zase představuje nádhernou příležitost pro sbor.

Premiéra dvojprogramu Z mrtvého domu/Glagolská mše zahájí festival Janáček Brno 2. listopadu v 19 hod., další představení se konají 3. a 6. listopadu a poté ještě jako festivalová ozvěna 26. listopadu. To vše v Janáčkově divadle.

Jiří Heřman foto Jakub Čáp 2