Soucit, romantická touha a velký smutek nad lidskou nenávistí. Tři silné emoce se vystřídají v Janáčkově symfonické básni Šumařovo dítě, Rubinsteinově klavírním koncertu a Sommerově Vokální symfonii. O mimořádném koncertu na brněnském Stadionu hovoří dirigent Marko Ivanović.
V podcastu vzpomíná, jak silný účinek měla Vokální symfonie na jeho studenty, když vyučoval na hudebním gymnáziu. Dále popisuje vlastní cestu k hudebnímu romantismu, který reprezentuje Rubinsteinův koncert. Líčí také svoje překvapení z nečekaně zábavné pointy básně Šumařovo dítě, která inspirovala Janáčka k vytvoření stejnojmenné skladby. Za emocionální vrchol programu však považuje Vokální symfonii.
Na tvorbě skladatele Vladimíra Sommera, který žil v letech 1921–1997, by se dalo dokumentovat, o kolik je pro dlouhý život díla důležitější autorovo zaujetí než společenská objednávka. Zatímco Sommerovy skladby v duchu socialistického realismu patří rozsahem i významem na okraj jeho tvorby, Vokální symfonie patří ke klíčovým dílům české hudby 20. století.
Skladatel ji dokončil v roce 1958 a emocionálně nesmírně naléhavě v ní zachytil stav tehdejší společnosti i osobní pocity bezvýchodnosti. Použil text tehdy de facto zakázaného Franze Kafky, trýznivý sen z románu Zločin a trest i poetické varování básníka Cesare Paveseho. Symfonie nezapře autorovu spřízněnost s Dmitrijem Šostakovičem. Sommerovu hudbu si posluchači vybaví možná také z filmů Princ Bajaja či Já, truchlivý Bůh.
Koncert z děl Leoše Janáčka, Antona Rubinsteina a Vladimíra Sommera se koná 4. listopadu 2022 na brněnském Stadionu. Účinkují Martin Kasík (klavír), Markéta Cukrová (mezzosoprán), Ondřej Brousek (recitátor), Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Pražský filharmonický sbor.
