Duchovní koncert

Bohuslav Martinů: Polní mše pro baryton, mužský sbor, dechové a bicí nástroje, harmonium (nebo varhany) a klavír na slova Jiřího Muchy
Leoš Janáček: duchovní skladby (Graduale in festo purificationis BVM „Suscepimus“, Exurge Domine, Exaudi Deus I, Constitues, Veni Sancte Spiritus)
Pavel Haas: Žalm 29 pro varhany, baryton, ženský sbor a malý orchestr op. 12
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Qui confidunt in Domino
Jacobus Handl-Gallus: Pater noster 

Na koncertě ve starobylé bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně zazní vedle drobných duchovních skladeb pozdně renesančního skladatele působícího v Olomouci, Kroměříži, Brně a Praze Jacoba Handla-Galla (1550–1591), jen o málo mladšího českého šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564–1621) a Leoše Janáčka (1854–1928), který v bazilice zastával funkci ředitele kůru, také dvě rozsáhlá díla skladatelů 20. století; Pavla Haase (1899–1944) a Bohuslava Martinů (1890–1959). 

Žalm 29 pro varhany, baryton, ženský sbor a malý orchestr Pavla Haase vznikl v letech 1931–32. Skladatel se inspiroval prázdninovou cestou do Německa v roce 1931, kde mimo jiné navštívil Beethovenův rodný dům v Bonnu a katedrálu v Kolíně nad Rýnem, jak o tom v zaslané pohlednici informoval Zdenku Janáčkovou. Právě tento duchovní zážitek vedl Haase ke kompozici Žalmu 29. Skici k tomuto dílu se zvukovým odkazem na zvony kolínské katedrály pocházejí již ze samotné cesty. Skladbu dokončil o rok později na text Žalmu ve znění českého překladu z Bible kralické ze 16. století. Skladbu koncipoval pro varhany, baryton, ženský sbor a malý orchestr a premiéra díla zazněla v Brně v roce 1933 pod taktovkou Haasova spolužáka Břetislava Bakaly.

Jen o sedm let později, krátce po vypuknutí druhé světové války, spatřila světlo světa Polní mše Bohuslava Martinů. Skladatel ji vytvořil velmi spontánně v listopadu a prosinci 1939 v Paříži, s úzkostnou vzpomínkou na porobenou vlast. Svůj protiválečný hudební protest napsal na slova spisovatele Jiřího Muchy. Partituru koncipoval pro barytonové sólo, mužský sbor, dechovou hudbu, divizi bicích nástrojů, harmonium a klavír. Nesmírně působivé dílo mělo premiéru až po válce v roce 1946 v Praze pod taktovkou Rafaela Kubelíka. 

Jiří Zahrádka