Martin Kasík

Bedřich Smetana: Vzpomínka na Čechy ve formě polek, op. 12
Leoš Janáček: Po zarostlém chodníčku (první řada)
Vítězslav Novák: Vzpomínky, op. 6
Luboš Fišer: Sonáta pro klavír č. 8
Klement Slavický: Tři kusy pro klavír  

Když mladý Bedřich Smetana (1824–1884) pobýval ve švédském Göteborgu, věnoval se v kompozici nejenom symfonickým básním, ale především klavíru. Svůj stesk po vlasti se nejvíce projevoval právě v klavírní tvorbě a především v jeho polkách. Ale v tomto období také Smetanu opět zaujal Chopin, který jej jistě svým zpracováním mazurek ovlivnil. Takovým příkladem je právě Vzpomínka na Čechy formou polek. Na prvních dvou a-moll a e-moll pracoval skladatel v prosinci roku 1859 a poprvé zazněly o dva roky později v Praze.

První řada klavírního cyklu poetických skladbiček Leoše Janáčka (1854-1928) Po zarostlém chodníčku vznikala postupně v letech 1900, 1908 a 1911. Pět skladeb cyklu napsal Janáček v roce 1900, tedy ve svých 46 letech. Vyšly jako drobné kusy pro harmonium v sešitech Slovanské melodie, které vydával ivančický učitel Emil Kolář. Na rozšíření cyklu měl vliv redaktor Jan Branberger, jenž v roce 1908 smluvil vydání skladeb u pražského nakladatele Bedřicha Kočího. Tento nakladatelský zájem o vydání stávajících skladeb vedl Janáčka ke kompozici dalších částí, takže cyklus se rozrostl na deset čísel, ke kterým skladatel přiřadil poetické názvy. Cyklus vyšel tiskem v roce 1911 v nakladatelství  A. Píši Tyto drobné, intimní skladbičky přinášející některé skladatelovy vzpomínky dnes patří k jeho nejznámějším a nejhranějším dílům.

Cyklus tří klavírních skladeb Vzpomínky napsal Vítězslav Novák (1870–1949) ve vypjatém citovém rozpoložení. Skladby vznikly v roce 1894, kdy byl mladý skladatel zamilovaný do Josefíny Javůrkové a pod dojmem intimních prožitků vzniklo dílo s obsahem naplněným citem, touhou i erotičností. Jde o jedno z nejpůsobivějších skladatelových klavírních kompozic.

Luboš Fišer (1935–1999) se řadí k našim nejhranějším skladatelům 20. století. V jeho rozsáhlé tvorbě nalezeme skladby rozličného charakteru v oboru orchestrální tvorby, stejně tak vokální či komorní. Je také nepřehlédnutelným autorem množství filmové a televizní hudby. Zásadní je jeho tvorba pro klavír, ve které tvoří ústřední linku osm sonát. Poslední osmá vznikla po jedenáctileté odmlce v roce 1996. Ač je nejkratší (trvá pohých šest minut), skvěle reprezentuje skladatelovy osvědčené postupy. Je to dílo velmi koncentrované, vážné, poněkud pesimistické, ale především krásné.

Jedním z nejrespektovanějších českých tvůrců 20. století je nesporně Klement Slavický (1910–1999). Jeho Tři skladby pro klavír vznikly v roce 1946–47, tedy v době pro skladatele velmi šťasné. Krátké poválečné období umožňovalo svobodně tvořit a Slavického skladby se začaly výrazněji uvádět. To vše skončilo v únoru 1948. Tři klavírní sklady Burlesca, Intermezzo, Toccata  jsou svěží, plné lehkosti, virtuozity a radosti. Není zde patrný vliv moravské lidové hudby, jak jsme u Slavického zvyklí, spíše je to ozvěna avantgardy minulých let, zejména díla Sergeje Prokofjeva.

Jiří Zahrádka