Simona Saturova

10. 11. 2024 ve 20:00

Vila Tugendhat

Soprán: Simona Šaturová

Klavír: Marek Kozák

Koupit vstupenky

Leoš Janáček: Moravská lidová poezie v písních (výběr)
Eugen Suchoň: Piesne z hor
Vítězslav Novák: Eklogy, část 4. „V národním tónu“, op. 11
Béla Bartók: Dedinské scény
Leoš Janáček: Po zarostlém chodníčku (výběr)
Klement Slavický – Ej, srdénko moje

 

Pěvecký recitál sopranistky Simony Šaturové, která je bezmála legendou na poli interpretace staré hudby, přinese písňový recitál českých, slovenských a maďarských autorů 20. století, kteří se ve svém díle výrazněji obraceli k folklóru.

Zazní výběr z Moravské lidové poezie v písních Leoše Janáčka (1854–1928), jedné z nejpozoruhodnějších kompozic skladatelova folkloristického období, která dodnes udivuje svým netradičně řešeným klavírním doprovodem. 

Také o dvě generace mladší slovenský skladatel Eugen Suchoň (1908–1993) se folklórem zabýval po celý svůj život. Mnohé jeho kompozice tento zájem výrazně reflektují. Nejinak je tomu i v případě úprav šesti slovenských písní Piesne z hôr, které vznikly v roce 1941. 

Také Suchoňův učitel Vítězslav Novák (1870–1949) prošel především v devadesátých letech výrazně folkloristickým obdobím, kdy si zamiloval moravskou lidovou píseň. A právě tehdy, v roce 1896, napsal své Eklogy pro klavír, které věnoval Johannesu Brahmsovi.  

Folklór byl také osudový pro dílo maďarského skladatele Bély Bartóka (1881–1945), který se stejně jako Janáček zabýval sběrem lidových písní, jejich úpravami i teorií lidové hudby. V roce 1924 sestavil sérii úprav lidových písní, které nasbíral v letech 1915–16 v Zólyomském kraji a jeho okolí, které je dnes součástí Slovenska. Původně pět písní pro ženský hlas a klavír dokončil Bartók v prosinci roku 1924 a věnoval je své druhé ženě Dittě. Později tři z nich ještě přepracoval pro ženské hlasy a orchestr. 

Janáčkův klavírní cyklus Po zarostlém chodníčku v sobě nese také zkušenost s moravským folklórem, i když v daleko skrytější podobě. Tyto klavírní skladby se silně autobiografickým podtextem Janáček napsal v letech 1900–1908 a opatřil je poetickými názvy. 

Nejmladším z autorů, jejichž dílo zazní na recitálu, je Klement Slavický (1910–1999). I tento skladatel přilnul k folklórním kořenům svého národa, zvláště ve chvílích jeho ohrožení, ať už to byla zvůle nacistická, či později komunistická. Písňový cyklus Ej, srdénko moje vznikl v roce 1954.

Jiří Zahrádka