13. 11. 2026, 20:00

Janáčkovo divadlo

Autor: Leoš Janáček

Dirigent: Robert Jindra

Režie: Krzysztof Warlikowski

Soubor: Bayerische Staatsoper

 

Představení trvá 1 hodinu a 45 minut, bez přestávky.

 

VSTUPENKY

13. 11. 2026

20:00

Janáčkovo divadlo

Autor: Leoš Janáček

Dirigent: Robert Jindra

Režie: Krzysztof Warlikowski

Soubor: Bayerische Staatsoper

 

Představení trvá 1 hodinu a 45 minut, bez přestávky.

 

VSTUPENKY
mnichov kata

Dirigent: Robert Jindra
Režie: Krzysztof Warlikowski
Scéna: Małgorzata Szczęśniak
Světelný design: Felice Ross
Video: Kamil Polak
Choreografie: Claude Bardouil
Sbormistr: Franz Obermair
Dramaturgie: Christian Longchamp, Lukas Leipfinger


Obsazení:
Dikoj – Dmitry Cheblykov
Boris – Pavel Černoch
Kabanicha – Violeta Urmana
Tichon – Ya-Chung Huang
Káťa – Corinne Winters
Kudrjáš – v jednání 
Varvara – Ekaterine Buachidze
Kuligin – Armand Rabot
Glaša – Meg Brilleslyper
Fekluša – Elene Gvritishvili
Muž – Zipei Zheng
Žena – Lucy Altus

1. jednání
Mladý učitel Kudrjáš obdivuje výhled do širé krajiny a řeku Volhu. Poklidné odpoledne naruší hněvivý výstup kupce Dikoje se synovcem Borisem. Kudrjáš se diví, proč Boris stále snáší strýcovu hrubost. Boris přiznává, že je v Kalinově nešťasten, nemá ale jiné volby. Pokud chce pro sebe a svou sestru získat dědictví po babičce, musí podle poslední vůle žít se strýcem a snášet všechna příkoří až do své a sestřiny plnoletosti. Jeho neštěstí ještě zvětšuje beznadějná láska do vdané ženy – Katěriny Kabanové. Ani Káťa není v manželství šťastná. Vyrostla v láskyplné rodině a teď má muže slabocha a pijana a despotickou tchýni, která rodině nemilosrdně vládne a Káťu nenávidí, protože žárlí na Tichonovu lásku k ní. Nyní nařizuje synovi, aby ještě dnes odjel na trh do Kazaně, a vyčítá mu nedostatek synovské lásky a poslušnosti.

Podvečer v domě Kabanových. Káťa a Varvara vyšívají a Káťa vzpomíná na šťastné dny svého mládí. Káťa se přiznává, že se tajně zamilovala, a lehkomyslná Varvara se nabízí jako prostředník. Tichon se přichází rozloučit se ženou. Káťa ho zapřísahá, aby ji vzal s sebou nebo ji alespoň zavázal přísahou. Tichon nechápe a odmítá. Kabanicha dohlíží na jejich loučení a na její rozkaz Tichon ponižuje Káťu nedůstojným napomínáním.

2. jednání
Kabanicha vyčítá Káti, že nedává dost najevo smutek nad odjezdem Tichona. Varvara přináší klíč od zahradní branky, který vzala Kabaniše, aby mohla na schůzky s Kudrjášem. Káťa se brání, nakonec klíč přijme. Ke Kabaniše přichází podnapilý Dikoj a žadoní o její přízeň.

Ve strži za zahradou Kabanových se schází Varvara s Kudrjášem. Na Varvařino pozvání přichází i Boris. Káťa se pokouší přemoci touhu po Borisovi, ale nakonec mu padá do náruče.

3. jednání
Nad městečkem se strhla prudká bouře. Lidé hledají úkryt v polozbořeném, vyhořelém klášteře. Kudrjáš využije příležitosti a pokusí se získat Dikoje pro svůj nápad zavést ve městě hromosvody. Pro Dikoje je však bouře znamením božího hněvu a Kudrjášův výklad odbývá nadávkami. Varvara vyhledá Borise. Vypráví mu, že od té doby, co se Tichon vrátil domů, si Káťa počíná jako smyslů zbavená. Kabanovi také hledají úkryt ve zřícenině. Káťa vyděšená bouří se přede všemi přiznává ke své nevěře s Borisem. Kabanicha triumfuje. Tichon chce Kátě odpustit, ta však prchá.

Glaša s Tichonem marně hledají Káťu. Varvara je rozhodnuta opustit rodný dům a smlouvá s Kudrjášem útěk do Moskvy. Na břeh Volhy přichází Káťa, která tuší, že jediným vysvobozením před nesnesitelným životem u Kabanových, je smrt. Touží se jen rozloučit s Borisem. Ten přichází se zprávou, že jej strýc posílá řídit obchod na Sibiři. Po jeho odchodu se Káťa vrhá do hlubokých vod Volhy.

V opeře Káťa Kabanová od Leoše Janáčka je hlavní hrdinka uvězněna v temné síti vztahů. Její panovačná tchyně Kabanicha ovládá svého syna Tichona, jehož manželství s Káťou je pod touto nadvládou těžce zkoušeno. Protože Káťa v této rodině nenachází naplnění, uchyluje se k tajné lásce s Borisem.

Janáček jako libretista zhustil děj dramatu Bouře Alexandra N. Ostrovského a záměrně se vzdal rozsáhlejších společenských popisů. Místo toho vytváří hudební jazyk mimořádné psychologické jemnosti, v němž sleduje Kátin vnitřní vývoj. Pocity viny a duševní utrpení se stupňují, až vyústí v její veřejné přiznání – emocionální bouři, která vše smete.

Režisér Krzysztof Warlikowski vnímá Káťu jako vyvrženou ženu, které je odepřeno žít v souladu se svými touhami – a která nakonec volí smrt před životem v pokrytectví. V této mnichovské inscenaci umocňují scénografie, světelný design a videoprojekce Katinu vnitřní krajinu i společenské sevření, které ji obklopuje.

Premiéra: 6. března 2024, Bayerische Staatsoper, Mnichov

Dirigent: Robert Jindra
Režie: Krzysztof Warlikowski
Scéna: Małgorzata Szczęśniak
Světelný design: Felice Ross
Video: Kamil Polak
Choreografie: Claude Bardouil
Sbormistr: Franz Obermair
Dramaturgie: Christian Longchamp, Lukas Leipfinger


Obsazení:
Dikoj – Dmitry Cheblykov
Boris – Pavel Černoch
Kabanicha – Violeta Urmana
Tichon – Ya-Chung Huang
Káťa – Corinne Winters
Kudrjáš – v jednání 
Varvara – Ekaterine Buachidze
Kuligin – Armand Rabot
Glaša – Meg Brilleslyper
Fekluša – Elene Gvritishvili
Muž – Zipei Zheng
Žena – Lucy Altus

1. jednání
Mladý učitel Kudrjáš obdivuje výhled do širé krajiny a řeku Volhu. Poklidné odpoledne naruší hněvivý výstup kupce Dikoje se synovcem Borisem. Kudrjáš se diví, proč Boris stále snáší strýcovu hrubost. Boris přiznává, že je v Kalinově nešťasten, nemá ale jiné volby. Pokud chce pro sebe a svou sestru získat dědictví po babičce, musí podle poslední vůle žít se strýcem a snášet všechna příkoří až do své a sestřiny plnoletosti. Jeho neštěstí ještě zvětšuje beznadějná láska do vdané ženy – Katěriny Kabanové. Ani Káťa není v manželství šťastná. Vyrostla v láskyplné rodině a teď má muže slabocha a pijana a despotickou tchýni, která rodině nemilosrdně vládne a Káťu nenávidí, protože žárlí na Tichonovu lásku k ní. Nyní nařizuje synovi, aby ještě dnes odjel na trh do Kazaně, a vyčítá mu nedostatek synovské lásky a poslušnosti.

Podvečer v domě Kabanových. Káťa a Varvara vyšívají a Káťa vzpomíná na šťastné dny svého mládí. Káťa se přiznává, že se tajně zamilovala, a lehkomyslná Varvara se nabízí jako prostředník. Tichon se přichází rozloučit se ženou. Káťa ho zapřísahá, aby ji vzal s sebou nebo ji alespoň zavázal přísahou. Tichon nechápe a odmítá. Kabanicha dohlíží na jejich loučení a na její rozkaz Tichon ponižuje Káťu nedůstojným napomínáním.

2. jednání
Kabanicha vyčítá Káti, že nedává dost najevo smutek nad odjezdem Tichona. Varvara přináší klíč od zahradní branky, který vzala Kabaniše, aby mohla na schůzky s Kudrjášem. Káťa se brání, nakonec klíč přijme. Ke Kabaniše přichází podnapilý Dikoj a žadoní o její přízeň.

Ve strži za zahradou Kabanových se schází Varvara s Kudrjášem. Na Varvařino pozvání přichází i Boris. Káťa se pokouší přemoci touhu po Borisovi, ale nakonec mu padá do náruče.

3. jednání
Nad městečkem se strhla prudká bouře. Lidé hledají úkryt v polozbořeném, vyhořelém klášteře. Kudrjáš využije příležitosti a pokusí se získat Dikoje pro svůj nápad zavést ve městě hromosvody. Pro Dikoje je však bouře znamením božího hněvu a Kudrjášův výklad odbývá nadávkami. Varvara vyhledá Borise. Vypráví mu, že od té doby, co se Tichon vrátil domů, si Káťa počíná jako smyslů zbavená. Kabanovi také hledají úkryt ve zřícenině. Káťa vyděšená bouří se přede všemi přiznává ke své nevěře s Borisem. Kabanicha triumfuje. Tichon chce Kátě odpustit, ta však prchá.

Glaša s Tichonem marně hledají Káťu. Varvara je rozhodnuta opustit rodný dům a smlouvá s Kudrjášem útěk do Moskvy. Na břeh Volhy přichází Káťa, která tuší, že jediným vysvobozením před nesnesitelným životem u Kabanových, je smrt. Touží se jen rozloučit s Borisem. Ten přichází se zprávou, že jej strýc posílá řídit obchod na Sibiři. Po jeho odchodu se Káťa vrhá do hlubokých vod Volhy.

V opeře Leoše Janáčka Káťa Kabanová je titulní hrdinka uvězněna v tísnivém propletenci vztahů. Její panovačná tchyně Kabanicha utlačuje a ovládá svého syna Tichona, jehož manželství s Káťou tak hluboce trpí cizí nadvládou. Protože Káťa nenachází v této rodině naplnění, prchá a své nenaplněné touhy po lásce a vášni uskuteční v milostném vztahu s Borisem.

Janáček, coby skladatel i libretista, zhušťuje děj literární předlohy – dramatu Bouře Alexandra N. Ostrovského. Libreto se z velké části vzdává vykreslení vnějších společenských okolností, z nichž přitom Káťina podstata i rozhodnutí zásadně vycházejí. Namísto toho Janáček sleduje vývoj titulní postavy v psychologicky citlivém hudebním jazyce. Kátiny pocity viny neustále narůstají, až vyústí v její veřejné doznání – v emocionální bouři.

Bouřlivá a místy fantazijní hudba zároveň otevírá prostor pro pasáže lyrické krásy a umožňuje nám proniknout k jádru postav. V Kátě spatřuje režisér Krzysztof Warlikowski outsiderku, které je upřeno právo žít v souladu s vlastními touhami, a která nakonec raději volí smrt než život ve lži. Destruktivní síla náboženství, jež za tím vším stojí, není přítomna jen v malém ruském městečku na břehu Volhy v 60. letech 19. století, kde je děj situován – ale lze ji rozpoznat kdekoli na světě.