Itzik Galili

10. 11. 2024 v 19:00

Mahenovo divadlo, NdB

Autor: Leoš Janáček

Dirigent: Marek Šedivý

Režie: Itzik Galili

Soubor: Národní divadlo moravskoslezské

Představení trvá 130 minut včetně pauzy trvající 25 minut.

Koupit vstupenky

1. jednání

V horkém letním odpoledni prochází revírník svůj les. Ulehne na chvíli k odpočinku a vzápětí začne podřimovat. Les je plný života: mušky krouží okolo, cvrček s kobylkou vyhrávají valčík, motá se zde komár opilý lidskou krví, jehož se snaží chytit malý skokánek. Malá liška vyděsí skokánka. Ten uskočí na spícího muže. Probuzený revírník chytne lišku a odnese si ji domů.

Proměna

Bystrouška žije na dvoře myslivny ve společnosti psa Lapáka. Revírníkův vnuk Pepík se novým přírůstkem chlubí kamarádovi. Chlapci dráždí Bystroušku prutem a liška je pokouše. Aby upokojil svou ženu, revírník lišku uváže. Bystrouška si stýská a celou noc sní o svobodném životě v lese. Kohout se vysmívá lišce, že je neužitečná. Bystrouška podněcuje mezi slepicemi vzpouru proti kohoutově nadvládě. Když se jí podaří je oklamat, všechny je zabije. Rozlícený revírník jde na lišku s obuškem, ta ale překouše provaz a zmizí v lese.

2. jednání

Leccos Bystrouška pochytila za svého pobytu v myslivně i trošku hubatosti a zlomyslnosti. Vypudí starého jezevce a usídlí se spokojeně v jeho doupěti podporována lesní havětí.

Proměna

V hospodě U Pásků zasedl revírník se svými přáteli ke kartám a dobrému pití. Revírník si dobírá rechtora kvůli jeho náklonnosti k Terynce, ten mu oplácí dotazem na Bystroušku. Z hospody odcházejí všichni vrávoravým krokem. Opozdilé noční chodce pozoruje vskrytu Bystrouška. Schová se mezi slunečnice, kam vzápětí upadne opilý rechtor, když považuje třesoucí se květiny za tvář milované Terynky. Farář vzpomíná na svou studentskou lásku, úvahy však přeruší opět Bystrouška. Přicházející revírník po ní vystřelí; rechtor a farář se s leknutím rozběhnou pryč.

Proměna

Ve svitu letní noci se Bystrouška setká se statným lišákem Zlatohřbítkem. Počáteční sympatie přerostou v lásku. Lesní havěť pohoršeně sleduje nemravný život Bystroušky, uspokojí ji až narychlo uspořádaná svatba.

3. jednání

Přejde léto a Bystrouška je už zkušeným lovcem. Revírník potkává v lese Haraštu, obchodníka s drůbeží. Harašta se chlubí chystaným sňatkem s Terynkou. Revírníka spíše zajímá, jestli mu Harašta v lese nepytlačí. Objeví se Bystrouška se Zlatohřbítkem a kupou liščat, Bystrouška zavětří Haraštu s plnou nůší drůbeže. Harašta ji chce zabít, aby mohl darovat její kožešinu Terynce. Upadne však do liščí pasti a Bystrouška mu doškrábe nos. Zatímco liščata jedí Haraštovo kuře, Harašta vystřelí a Bystrouška zůstane ležet mrtvá.

Proměna

Revírník se v hospodě U Pásků dozvídá, že Haraštova Terynka dostala k svatbě nový štuc – tak proto našel liščí noru prázdnou! Rechtora se zpráva o Terynčině svatbě dotkla. Na všechny padne tesknota a revírník se raději vydá na cestu domů. Cestou lesem vzpomíná na mládí a svou svatební noc. Les vypadá jako tehdy, když chytil Bystroušku. Jen liška tu chybí. A tu ji vidí… jak by mámě z oka vypadla! Chce ji opět lapit, ale úmysl zmaří malinký skokánek, vnouček toho tehdejšího.

Režie: Itzik Galili
Hudební nastudování:
Marek Šedivý
Dirigent:
Marek Šedivý
Scéna:
Daniel Dvořák
Kostýmy:
Symona Rybáková
Choreografie:
Itzik Galili
Asistentka režiséra a choreografa:
Elisabeth Gibiat
Asistent choreografa:
Duilio Ingraffia
Sbormistr:
Jurij Galatenko
Vedoucí operního studia NDM:
Lenka Živocká
Dramaturgie:
Juraj Bajús

 

Obsazení:

Bystrouška – Doubravka Novotná
Lišák – Anna Nitrová
Revírník – Martin Gurbaľ
Paní Revírníková / Sova – Eva Dřízgová-Jirušová
Rechtor / Komár – Martin Javorský
Farář / Jezevec – Jan Šťáva
Harašta, obchodník s drůbeží – Boris Prýgl
Pásek, hostinský – Erik Ondruš
Paní Pásková, choť hostinského / Kohout / Sojka – Miroslava Časarová
Pepík, revírníkův vnuk – Ondřej Borák
Frantík, jeho kamarád – Filip Škandera
Malinká Bystrouška – Chralotte Gurbaľová
Cvrček – Ivona Dominiková
Kobylka – Žofie Trojáčková
Skokánek – Roman Patrik Baroš
Lapák, pes / Datel – Šárka Hrbáčková
Chocholka, slípka – Karolína Levková

 

Obsazení baletních rolí:

Bystrouščin dívčí zjev – Yu Matsumoto
Beruška – Gvendolin Nagy
Čápice – Dorottya Fanni Lengyel
Čáp – Maxwell Davies
Veverka – Elen Šnoblová
Sovy – Viola Izzo / Maria Carla Ognisanto
Modré Vážky – Leonardo Baghin / Sachiya Takata
Zajíc – Simone Giroletti
Ježek – Mark Griffiths
Starý Motýl – Michal Bublík

Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky sice patří Brnu, ale svou zásluhu na vzniku slavné opery má i severní Morava. Do Hukvald, kde se Janáček narodil, rád jezdil i v pozdějších letech během léta a právě místní lesy a jejich hajný mu byli zdrojem informací o životě lišek, které pak přivedl na jeviště v originální operní podobě. A proto s námi na festival přijedou oslavit stoleté výročí Příhod lišky Bystroušky i kolegové z Moravskoslezského divadla v Ostravě se zbrusu novou inscenací. Izraelský režisér a vynikající choreograf Itzik Galili spolupracoval s mnoha vynikajícími baletními ansámbly po celém světě a spolu s dirigentem Markem Šedivým jistě přinesou neotřelý pohled na jednu z nejoblíbenějších Janáčkových oper.

Příhody lišky Bystroušky patří k Janáčkovým nejlyričtějším a nejmelodičtějším operám. Jiskří humorem, laskavým a trošku rozmarně pichlavým zároveň, a zaujmou zvláštním pojetím prolínání světa lidí a zvířat, zemitostí, laskavou životní filozofií až mystičností. Na počátku příběhu o mazané lišce bylo rozhodnutí brněnské redakce Lidových novin pravidelně přinášet svým čtenářům kreslené obrázky s vtipným textem. Mezi oslovenými malíři byl i Stanislav Lolek, velký milovník přírody a původní profesí myslivec, texty k nim napsal Rudolf Těsnohlídek. Domácnost u Janáčků patřila k pravidelným čtenářům Lidových novin a skladatele kreslené příběhy zaujaly. O prázdninách roku 1921 si začal dělat náčrt scénáře nové opery o Bystroušce a pracovat na libretu. Z původních dvaceti tří kapitol seriálu jich vybral deset, zdůraznil svět zvířat a zmenšil množství vystupujících lidských postav a některé sloučil v jednu. Těsnohlídkovo vyprávění končí svatbou Bystroušky a Zlatohřbítka. Janáček se však oproti původní předloze odhodlal k závažné změně a nechal hlavní postavu zemřít, neboť jako pravý dramatik cítil potřebu katarze. Vzniklo tak jedinečné dílo o přírodě a koloběhu života.

Patricie Částková

Program v angličtině ke stažení ⇩