Bez hranic!… Jako lidé si hranic stavíme nespočetně, ale cesta do říše fantazie je otevřena všem a hudba, ta žádné hranice nezná.

Motto 9. ročníku festivalu „Bez hranic!“ inspirovala právě Janáčkova pátá opera Výlety páně Broučkovy, kde se s hlavním hrdinou vydáme na Měsíc i cestu časem do 15. století. Stejným mottem by se dala popsat i tvorba režiséra Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost. Pro brněnský soubor vytvořil Robert Carsen v roce 2020 inscenaci Osudu a nyní se vrací na jeviště Janáčkova divadla, aby právě jeho nová inscenace Výletů páně Broučkových slavnostně zahájila festival. Matěje Broučka ztvární britský tenorista Nicky Spence, kterého pravidelní návštěvníci měli na minulém ročníku možnost slyšet jako skvělého interpreta Janáčkova Zápisníku zmizelého. Inscenace vzniká v koprodukci s madridským Teatro Real, Madrid a Staatsoper Unter den Linden, Berlin a pan Brouček se tak vydá nejen na Měsíc.

Rok 2024 je Rokem české hudby, a i proto jí bude patřit celý festival. Operní řada nabídne průřez Janáčkovou tvorbou od jeho prvního operního úspěchu Její pastorkyně až po dvě vrcholná díla Věc Makropulos a Příhody lišky Bystroušky. Vzácným hostem festivalu bude vynikající soubor Staatsoper Unter den Linden, Berlin, který přiveze skvělou inscenaci Věci Makropulos v režii Clause Gutha a pod taktovkou Roberta Jindry. Nový pohled na Její pastorkyni přinese čistě ženský inscenační tým dirigentky Anny Novotné Peškové a režisérky Veroniky Kos Loulové, která patří k umělcům s neotřelým a radikálním přístupem. Tentokrát se slavná opera na festivalu představí nejen v podobě první verze z roku 1904, ale především jako dílo, co dokáže zatáhnout své diváky do děje, a to v tomto případě doslova. Zdá se to neuvěřitelné, ale Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky oslaví 6. listopadu 100. výročí premiéry. Blahopřání pro Bystroušku si připravily hned dva soubory – za Janáčkovo rodiště to bude zbrusu nová inscenace Moravskoslezského divadla v režii izraelského choreografa Itzika Galiliho a z domovských bílovických lesů inscenace Janáčkovy opery NdB s mimořádnými hosty Kateřinou Kněžíkovou (Bystrouška) a Adamem Plachetkou (Revírník).

Antonín Dvořák patřil k mentorům a přátelům Leoše Janáčka, jeho hudba i rady měly na mladšího skladatele velký vliv. Dvořákova Rusalka vznikala v době, kdy Janáček pracoval na své první verzi Její pastorkyně. Festival tak nabídne jedinečnou možnost slyšet a vidět tyto dvě opery vedle sebe, navíc v obou případech v mimořádných projektech, protože režisérem Rusalky je jeden z nejlepších českých režisérů David Radok v již sehraném tandemu s Marko Ivanovićem jako autorem hudebního nastudování. Kdybychom měli vybrat jediného brněnského skladatele, kterého si připomeneme v rámci festivalu, určitě by jím měl být Pavel Haas. V brněnském Mahenově divadle měla v roce 1938 světovou premiéru jeho jediná opera Šarlatán a tam se také po téměř devadesáti letech vrátí v nové inscenaci souboru opery Národního divadla moravskoslezského v režii Ondřeje Havelky a pod taktovkou Marka Šedivého.

Česká hudba se z naší kotliny obklopené kopci rozlétla do světa mnohokrát. Jako vyvrcholení Roku české hudby světu vás zveme, přijďte si ji poslechnout k nám, do míst, která ji inspirovala.

Patricie Částková

Dramaturgie koncertní řady mezinárodního festivalu Janáček Brno 2024 je cele zaměřena na oblast české hudby a reflektuje stoleté výročí prvního Roku české hudby, vyhlášeného roku 1924. Vedle pochopitelného důrazu na tvorbu Leoše Janáčka tak přinese na koncertech symfonických, komorních i recitálech nejenom díla českých skladatelů, jejichž životní data končí v české hudbě až mýtickou čtyřkou (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Josef Suk), ale představí i další autory, kteří formulovali, či naopak záměrně rozostřili pojem české hudby (Pavel Křížkovský, Zdeněk Fibich, Vítězslav Novák, Vítězslava Kaprálová, Bohuslav Martinů, Jaroslav Ježek, Jan Novák, Josef Berg, Alois Piňos, Miloslav Ištvan, Luboš Fišer, Petr Eben, Klement Slavický,  Petr Kofroň, ad.). Dramaturgie také nabízí díla židovských autorů, jejichž životy i tvorba byly násilně ukončeny nacistickým běsněním. Zazní tak především řada děl Janáčkova oblíbeného a nadaného žáka Pavla Haase.

Koncerty jsou koncipovány tematicky v různých souvislostech, od obsahových až po formální. V provedení Bamberských symfoniků s dirigentem Jakubem Hrůšou například zazní program úvodního koncertu Roku české hudby, který se konal v lednu 1924, tehdy v provedení orchestru brněnského Národního divadla. Dramaturgie festivalu opět počítá také s využitím různých tradičních i méně tradičních prostor pro konání koncertů (např. refektář augustiniánského opatství nebo ikonické brněnské vily – Vila Tugendhat, Vila Stiassni, Vila Löw-Beer). Za koncerty s českou jazzovou hudbou období první republiky budou moci návštěvníci festivalu zavítat do brněnských prvorepublikových kaváren. Festival Janáček Brno 2024 oslaví výroční rok dramaturgií představující českou hudbu v její neobyčejné šíři a rozmanitosti.

Jiří Zahrádka

opera awards 400x234 1

The International Opera Awards

Za pouhých 6. ročníků se festival Janáček Brno vypracoval na jeden z nejlepších operních festivalů světa. Festival Janáček Brno jako první v ČR získal prestižní cenu The International Opera Awards za nejlepší festival roku 2018 (více informací na www.operaawards.org).