18. 10. 2026, 15:00
Divadlo Reduta – Mozartův sál
Sbormistr: Valeria Maťašová
Dětský sbor Brno
18. 10. 2026
15:00
Divadlo Reduta – Mozartův sál
Sbor: Dětský sbor Brno
Sbormistr: Valeria Maťašová
Luboš Fišer: Fašank pro dětský sbor a klavír na texty moravské lidové poezie
Miloslav Kabeláč: Přírodě. Cyklus dětských sborů na slova lidové poezie s průvodem klavíru, op. 35
Leoš Janáček: Lidová nokturna. Večerní zpěvy slovenského lidu z Rovného, JW IV/32
Bohuslav Martinů: Špalíček, H. 214 (výběr z verze pro dětský sbor a klavír)
Dětský zpěv byl odjakživa součástí lidových obyčejů, her a svátků. Nezaměnitelná barva dětských hlasů inspirovala řadu předních českých skladatelů 20. století, kteří ve svých skladbách pro prosté lidové texty nalezli přiléhavý hudební výraz v přirozeném a nezkaženém dětském vokálním projevu.
Luboš Fišer (1935–1999) proslul nejen jako plodný autor filmové hudby, ale také jako mezinárodně oceňovaný skladatel orchestrálních, komorních či vokálních partitur. Jeho osobitý postmoderní rukopis se nebojí uhranout posluchače romantickou, někdy až exaltovaně stupňovanou emocionalitou v kontrastu s popěvky a melodiemi lidově prostými, až banálními. Takový je i Fašank pro dětský sbor a klavír na texty lidové moravské poezie zkomponovaný pro soubor Bambini di Praga v roce 1982.
Přestože v centru tvorby Miloslava Kabeláče (1908–1979) stojí především hudba symfonická, jeho kompozice určené dětem dosvědčují jeho zájem také o tuto oblast. Kabeláčův cyklus dětských sborů Přírodě, op. 35 z let 1957–1958 zhudebňuje lidové verše, které reflektují rozmanitý vztah člověka a matky přírody.
Lidová nokturna Leoše Janáčka (1854–1928) zpracovávají působivé dvojhlasé písně mladých děvčat, které skladatel odposlouchal v září 1901 ve slovenském Makově poblíž Velkého Rovného a k nimž o pět let později přikomponoval janáčkovsky originální klavírní doprovod. Podařilo se mu tak pro dnešní dobu zachytit neopakovatelnou atmosféru zpěvu, který se nese „přes vrcholy hor, padá v údolí a zaniká v dálce za vodou v tmavých lesích.“
Ke kompozici tříaktového baletu Špalíček přivedl Bohuslava Martinů (1890–1959) jeho zájem o lidové hry a říkadla. Dílo vznikalo v letech 1931–1932 v Paříži a texty k němu si skladatel vybral ze sbírek Karla Jaromíra Erbena, Boženy Němcové či Františka Bartoše a Leoše Janáčka. Podmanivá hudba Bohuslava Martinů otevírá posluchačům fascinující svět dětských her, legend, pohádek, lidových obyčejů a říkadel českého a moravského venkova.
Text: Ondřej Pivoda
Luboš Fišer: Fašank pro dětský sbor a klavír na texty moravské lidové poezie
Miloslav Kabeláč: Přírodě. Cyklus dětských sborů na slova lidové poezie s průvodem klavíru, op. 35
Leoš Janáček: Lidová nokturna. Večerní zpěvy slovenského lidu z Rovného, JW IV/32
Bohuslav Martinů: Špalíček, H. 214 (výběr z verze pro dětský sbor a klavír)
Dětský zpěv byl odjakživa součástí lidových obyčejů, her a svátků. Nezaměnitelná barva dětských hlasů inspirovala řadu předních českých skladatelů 20. století, kteří ve svých skladbách pro prosté lidové texty nalezli přiléhavý hudební výraz v přirozeném a nezkaženém dětském vokálním projevu.
Luboš Fišer (1935–1999) proslul nejen jako plodný autor filmové hudby, ale také jako mezinárodně oceňovaný skladatel orchestrálních, komorních či vokálních partitur. Jeho osobitý postmoderní rukopis se nebojí uhranout posluchače romantickou, někdy až exaltovaně stupňovanou emocionalitou v kontrastu s popěvky a melodiemi lidově prostými, až banálními. Takový je i Fašank pro dětský sbor a klavír na texty lidové moravské poezie zkomponovaný pro soubor Bambini di Praga v roce 1982.
Přestože v centru tvorby Miloslava Kabeláče (1908–1979) stojí především hudba symfonická, jeho kompozice určené dětem dosvědčují jeho zájem také o tuto oblast. Kabeláčův cyklus dětských sborů Přírodě, op. 35 z let 1957–1958 zhudebňuje lidové verše, které reflektují rozmanitý vztah člověka a matky přírody.
Lidová nokturna Leoše Janáčka (1854–1928) zpracovávají působivé dvojhlasé písně mladých děvčat, které skladatel odposlouchal v září 1901 ve slovenském Makově poblíž Velkého Rovného a k nimž o pět let později přikomponoval janáčkovsky originální klavírní doprovod. Podařilo se mu tak pro dnešní dobu zachytit neopakovatelnou atmosféru zpěvu, který se nese „přes vrcholy hor, padá v údolí a zaniká v dálce za vodou v tmavých lesích.“
Ke kompozici tříaktového baletu Špalíček přivedl Bohuslava Martinů (1890–1959) jeho zájem o lidové hry a říkadla. Dílo vznikalo v letech 1931–1932 v Paříži a texty k němu si skladatel vybral ze sbírek Karla Jaromíra Erbena, Boženy Němcové či Františka Bartoše a Leoše Janáčka. Podmanivá hudba Bohuslava Martinů otevírá posluchačům fascinující svět dětských her, legend, pohádek, lidových obyčejů a říkadel českého a moravského venkova.
Text: Ondřej Pivoda
