Ondrej Havelka reziser

8. 11. 2024 v 19:00

Mahenovo divadlo

Autor: Pavel Haas

Režie: Ondřej Havelka

Dirigent: Jakub Klecker

Soubor: Národní divadlo moravskoslezské

Představení trvá 150 minut včetně pauzy trvající 25 minut.

Koupit vstupenky

První jednání

I. obraz

Na náměstí malého města se před stanem putovního lékaře Pustrpalka kupí zvědavci. Dvojice členů doktorovy družiny Kyška a Pavučina líčí publiku neuvěřitelné historky o jeho slavném lékařském umu. Za zvuku fanfár přichází na scénu Pustrpalk a ošetřuje nemocné. Opravdu pomůže muži postiženému příušnicemi, ale ostatní „úspěšné zákroky“ jsou nacvičené scénky, které se svými kumpány sehraje před zraky přítomných v publiku, aby je oslnil a přesvědčil
ke koupi jeho spolehlivých medicínských preparátů. Sluhové přinášejí krásnou manželku profesora Puntičkáře Amarantu, jež částečně ochrnula při tragickém porodu a žádá o pomoc. Pustrpalk podstatu její nemoci bystře prohlédne a posadí ji s obnaženým pozadím do koše plného kopřiv. Lékař okouzlen půvabem své pacientky jí nabízí, aby se přidala k jeho družině. Celý výjev s Amarantou sleduje zlověstná postava tajuplného mnicha Jochima, muže ukrývajícího pod mnišskou sutanou svou pravou identitu.

 

II. obraz

Pustrpalkova kočovná družina putuje od města k městu.

 

III. obraz

Tentokrát se družina utábořila na prázdném náměstí jiného městečka. Amaranta, jež se
po uzdravení ke kočovné společnosti přidala, přichází v enormně rozlehlé krinolíně. Pustrpalk se jí snaží pomoci nastoupit do vozu a v nejnevhodnější chvíli je spatřen svou žárlivou manželkou Rozinou. Hádka mezi manželi i oběma ženami se stává veřejnou podívanou a Pustrpalkovi, pořád stíhanému Jochimem, nezbývá než s družinou urychleně opustit město.

 

Druhé jednání

IV. obraz

Družina táboří před starým mlýnem chorého mlynáře. Pustrpalk vyznává lásku Amarantě. Ta jej koketně odmítá, což ještě více rozdmýchává plamen jeho vášně. Po jejich rozloučení vyslechne doktor ukryt za maringotkou plány svých druhů Zavináče a Siláka, kteří jej hodlají oloupit. Pustrpalk spiklence překvapí a ostře jim vyčte jejich nevděčnost. Posléze jim však odpouští a rozhodne se s celou družinou rozdělit o svůj majetek. Hostí družinu vínem, ale veselá pitka se zvrhne ve rvačku, která končí tragicky. Družina zapálí mlýn a Pustrpalk s Amarantou a Bakalářem v panice prchají.

 

[PŘESTÁVKA]

V. obraz

Pustrpalk, Amaranta a Bakalář přicházejí do většího města během karnevalu. Na náměstí sledují vystoupení kočovného ranhojiče Šeredy, kterému Pustrpalk nabídne partnerství. Pustrpalk vzbuzuje všeobecnou pozornost. I král, jenž přišel v přestrojení, je Pustrpalkovým uměním nadšen, štědře ho odmění a prohlašuje jej za největšího muže svého věku. Všemi oslavován hledá Pustrpalk svou Amarantu, kterou však Jochimovi pochopové mezitím unesli. 

 

Třetí jednání

VI. obraz

Čas plyne a Pustrpalk stále teskní po své ztracené lásce Amarantě. Kyška, kumpán z jeho družiny, mu oznamuje, že přivážejí těžce nemocného mnicha. Je to Jochimus, který konečně přiznává, kdo ve skutečnosti je, a prosí o odpuštění a záchranu. Pustrpalk provede rychle svou operaci…  Pak se svými druhy prchá před davem, který jej obviňuje z vraždy a prohlašuje jej
za šarlatána.

 

VII. obraz

Po létech, když Pustrpalkova hvězda již dávno zapadla, sešli se v krčmě jeho bývalí druhové. Vyprávějí si o neblahém osudu svého mistra; trpí prý stihomamem a pije. Opilý a sešlý Pustrpalk přichází a na vlastní útratu hostí tři chudé studenty. Studenti hádají jméno svého hostitele a poté, co jej konečně poznají, zaimprovizuje Pustrpalk v návalu velikášství posměšnou, sebeironickou píseň o svých zázračných léčebných metodách. Připojují se k němu i jeho někdejší druhové. Uprostřed veselí Pustrpalk náhle spatří přízrak – mnicha Jochima. Vyrazí proti vidině s mečem v ruce, ale klesá mrtev.

Režie: Ondřej Havelka
Hudební nastudování: Jakub Klecker
Dirigent: Jakub Klecker
Scéna: Jakub Kopecký
Kostýmy: Kateřina Štefková
Sbormistr: Jurij Galatenko
Dramaturgie: Juraj Bajús
Asistentka režie, inspice: Bohuslava Kráčmarová
Asistent dirigenta: Lada Valešová
Vedoucí hudební přípravy: Jana Hajková
Hudební příprava: Jana Hajková, Jan Novobilský
Text sleduje: Hana Kluzová
Koncertní mistři Sboru a orchetru opery NDM: Jan Šošola a Lucie Staňková.

 

 

Doktor Pustrpalk, kočovný lékař – Pavol Kubáň
Rozina, jeho žena – Eva Dřízgová-Jirušová
Bakalář – Václav Čížek
Kyška, kuchař – Vít Šantora
Pavučina – Josef Škarka
Zavináč – Vincenc Ignác Novotný
Ohnižer – Juraj Nociar
Silák – Michael Kubečka
Krotitel hadů – Petr Urbánek
První sluha / První student – Jonáš Slovák
Druhý sluha / Jochimův pacholek – Tomasz Suchanek
Druhý student – Tomáš Krpec
Třetí student – Ihor Maryshkin
Amaranta, krasavice – Soňa Godarská
Jochimus, mnich – Martin Gurbaľ
Hostinský / Šereda, kočovný ranhojič – Václav Morys
Král – Pavel Divín
Mistři ve skoku – Ondřej Friedrich, Adam Holub
Tanečníci – Adina Mlčáková, Petra Sejkorová, Julie Svitičová, Petr Hýl, Stephen McIntos

 

Kdybychom měli vybrat jediného brněnského skladatele, kterého si připomeneme v rámci festivalu, určitě by jím měl být Pavel Haas. Janáčkův oblíbený student, jehož život skončil předčasně v říjnu 1944 v koncentračním táboře v Osvětimi, je s Brnem spojen nejen jako se svým rodištěm a prostřednictvím studií. V brněnském Mahenově divadle měla v roce 1938 světovou premiéru Haasova jediná opera Šarlatán. Tam se také po téměř devadesáti letech vrátí v nové inscenaci souboru opery Moravskoslezského divadla v režii Ondřeje Havelky a pod taktovkou Jakuba Kleckera. Festivaloví diváci tak budou mít možnost spatřit Šarlatána v místě jeho zrození jen několik týdnů po ostravské premiéře.

Šalba a mam, lektvary, kejkle a podvody, to vše provází potulného mastičkáře Pustrpalka na jeho cestách od města k městu krajinou zničenou třicetiletou válkou. Námět Pavel Haas našel v románu německého spisovatele Josefa Wincklera Doktor Eisenbart, založeném na reálné postavě ranhojiče Johanna Andrease Eisbartha, který, ač bez lékařského vzdělání, získal uznání i rakouských dvorních kruhů. Jméno hlavního hrdiny a řadu dalších rysů ale Haas doplnil z pramene ryze českého  středověkého Mastičkáře. Tragikomický a až faustovský příběh potulného ranhojiče, který slibuje nedosažitelné, aby sám marně hledal své životní štěstí, měl premiéru na pokraji 2. světové války, jen necelé tři týdny po anšlusu Rakouska. Válka a smrt Pavla Haase byly příčinou toho, že se Šarlatán na jevišti ocitl až po dlouhých šedesáti letech, a to na operním festivalu v irském Wexfordu. Doma v České republice tak bude uveden poprvé od své předválečné premiéry.

Patricie Částková

Program v angličtině ke stažení ⇩