5. 11. 2026, 19:00
Janáčkovo divadlo
Autor: Leoš Janáček
Dirigent: Jakub Hrůša
Režie: Martin Glaser
Soubor: Janáčkova opera NdB
Orchestr: Bamberger Symphoniker
Představení trvá 2 hodiny a 35 minut včetně dvou přestávek.
5. 11. 2026
19:00
Janáčkovo divadlo
Autor: Leoš Janáček
Dirigent: Jakub Hrůša
Režie: Martin Glaser
Soubor: Janáčkova opera NdB
Orchestr: Bamberger Symphoniker
Představení trvá 2 hodiny a 35 minut včetně dvou přestávek.
Dirigent: Jakub Hrůša
Režie: Martin Glaser
Scéna: Pavel Borák
Kostýmy: Markéta Sládečková – Oslzlá
Světelný design: Martin Špetlík
Choreografie: Mário Radačovský
Dramaturgie: Olga Šubrtová
Sbormistr: Pavel Koňárek
Obsazení:
Jenůfa: Corinne Winters
Kostelnička: Eliška Weissová
Stařenka Buryjovka: Jitka Zerhauová
Laca Klemeň: Nicky Spence
Števa Buryja: Thomas Atkins
Stárek: Svatopluk Sem
Rychtář: David Szendiuch
Rychtářka: Jarmila Vantuchová
Karolka: Eva Svozilová
Pastuchyňa: Jitka Klečanská
Barena: Anna Moriová
Jano: Martina Mádlová / Marta Reichelová
Tetka: Ivona Špičková
1. jednání
Půvabná Jenůfa s obavami čeká, jestli bude její milý Števa odveden na vojnu. Čeká se Števou dítě a odvod by zmařil chystanou svatbu. Také Števův nevlastní bratr Laca se uchází o Jenůfu a dobírá si ji kvůli Števovi. Rozjařený Števa přichází s kamarády a muzikou do mlýna – nebyl odveden a společně s ostatními rekruty se na to pořádně napili. Jenůfčina přísná pěstounka Kostelnička, vida bujarou společnost se Števou v čele, přede všemi oznamuje, že dá souhlas ke svatbě Jenůfy se Števou až po roční zkoušce, kdy se Števa nesmí opít. Laca přesvědčuje Jenůfu, že ji Števa miluje pouze pro její krásu, a v hádce jí poraní tvář nožem.
2. jednání
Kostelnička v obavě z hanby skrývá Jenůfu doma a ostatním tvrdí, že odjela do Vídně. Jenůfa zatím porodila syna. Zatímco Jenůfa spí, Kostelnička se ponižuje před Števou a prosí ho, aby si Jenůfu vzal. Števovi se ale Jenůfa s pořezanou tváří zošklivila a kromě toho už je zasnouben s dcerou rychtáře. Přichází Laca a prosí Kostelničku, aby mu Jenůfu dala. Když mu ale Kostelnička prozradí, že Jenůfa porodila Števovo dítě, zděsí se. Vida jeho pochyby, Kostelnička v zoufalství zalže, že dítě zemřelo hned po porodu. Jakmile Laca odejde, Kostelnička utopí dítě v ledové řece a poté namluví Jenůfě, že spala několik dní v horečce a chlapeček mezitím zemřel. Umořená Jenůfa svoluje ke svatbě s Lacou.
3. jednání
Během příprav na svatební obřad Jenůfy s Lacou se rozkřikne zpráva, že v řece se našlo mrtvé dítě. Jenůfa poznává čepeček svého chlapečka a padne do podezření z vraždy. Kostelnička se přede všemi přizná. Předtím, než ji rychtář odvede k soudu, jí Jenůfa odpouští, neboť pochopí, že vše spáchala z lásky k ní. Jenůfa nevěří, že by ji Laca ještě chtěl, a posílá ho pryč. Laca ale chce zůstat po jejím boku a slibuje, že při ní bude stát i ve zlých časech. Jenůfa chápe, že v něm našla svou pravou lásku, „co Pánbůh s ní spokojen.“
Horší než šrám na tváři jsou šrámy na duši.
Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické drama Gabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček (1854–1928) zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Ke konečné podobě díla, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta. Její pastorkyňa musela po úspěšném uvedení v Brně roku 1904 dlouhých dvanáct let čekat, než bylo Janáčkovo úsilí korunováno zaslouženým úspěchem na dalších domácích i zahraničních scénách.
Premiéra: 2. října 2015 v Janáčkově divadle
Nastudováno v českém originále s českými, anglickými a německými titulky.
Dirigent: Jakub Hrůša
Režie: Martin Glaser
Scéna: Pavel Borák
Kostýmy: Markéta Sládečková – Oslzlá
Světelný design: Martin Špetlík
Choreografie: Mário Radačovský
Dramaturgie: Olga Šubrtová
Sbormistr: Pavel Koňárek
Obsazení:
Jenůfa: Corinne Winters
Kostelnička: Eliška Weissová
Stařenka Buryjovka: Jitka Zerhauová
Laca Klemeň: Nicky Spence
Števa Buryja: Thomas Atkins
Stárek: Svatopluk Sem
Rychtář: David Szendiuch
Rychtářka: Jarmila Vantuchová
Karolka: Eva Svozilová
Pastuchyňa: Jitka Klečanská
Barena: Anna Moriová
Jano: Martina Mádlová / Marta Reichelová
Tetka: Ivona Špičková
1. jednání
Půvabná Jenůfa s obavami čeká, jestli bude její milý Števa odveden na vojnu. Čeká se Števou dítě a odvod by zmařil chystanou svatbu. Také Števův nevlastní bratr Laca se uchází o Jenůfu a dobírá si ji kvůli Števovi. Rozjařený Števa přichází s kamarády a muzikou do mlýna – nebyl odveden a společně s ostatními rekruty se na to pořádně napili. Jenůfčina přísná pěstounka Kostelnička, vida bujarou společnost se Števou v čele, přede všemi oznamuje, že dá souhlas ke svatbě Jenůfy se Števou až po roční zkoušce, kdy se Števa nesmí opít. Laca přesvědčuje Jenůfu, že ji Števa miluje pouze pro její krásu, a v hádce jí poraní tvář nožem.
2. jednání
Kostelnička v obavě z hanby skrývá Jenůfu doma a ostatním tvrdí, že odjela do Vídně. Jenůfa zatím porodila syna. Zatímco Jenůfa spí, Kostelnička se ponižuje před Števou a prosí ho, aby si Jenůfu vzal. Števovi se ale Jenůfa s pořezanou tváří zošklivila a kromě toho už je zasnouben s dcerou rychtáře. Přichází Laca a prosí Kostelničku, aby mu Jenůfu dala. Když mu ale Kostelnička prozradí, že Jenůfa porodila Števovo dítě, zděsí se. Vida jeho pochyby, Kostelnička v zoufalství zalže, že dítě zemřelo hned po porodu. Jakmile Laca odejde, Kostelnička utopí dítě v ledové řece a poté namluví Jenůfě, že spala několik dní v horečce a chlapeček mezitím zemřel. Umořená Jenůfa svoluje ke svatbě s Lacou.
3. jednání
Během příprav na svatební obřad Jenůfy s Lacou se rozkřikne zpráva, že v řece se našlo mrtvé dítě. Jenůfa poznává čepeček svého chlapečka a padne do podezření z vraždy. Kostelnička se přede všemi přizná. Předtím, než ji rychtář odvede k soudu, jí Jenůfa odpouští, neboť pochopí, že vše spáchala z lásky k ní. Jenůfa nevěří, že by ji Laca ještě chtěl, a posílá ho pryč. Laca ale chce zůstat po jejím boku a slibuje, že při ní bude stát i ve zlých časech. Jenůfa chápe, že v něm našla svou pravou lásku, „co Pánbůh s ní spokojen.“
Horší než šrám na tváři jsou šrámy na duši.
Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické drama Gabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček (1854–1928) zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Ke konečné podobě díla, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta. Její pastorkyňa musela po úspěšném uvedení v Brně roku 1904 dlouhých dvanáct let čekat, než bylo Janáčkovo úsilí korunováno zaslouženým úspěchem na dalších domácích i zahraničních scénách.
Premiéra: 2. října 2015 v Janáčkově divadle
Nastudováno v českém originále s českými, anglickými a německými titulky.
