Giovanni Pierluigi da Palestrina: Missa brevis
Pavel Křížkovský: Graduale in Dominica Resurrectionis
Leoš Janáček: Exaudi Deus, JW II/4
Johann Sebastian Bach: Magnificat, BWV 243
Kůr baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně je místem úzce spjatým s dětstvím a mládím Leoše Janáčka. Pravidelně zde zpíval jako choralista, později zde zastával post ředitele kůru. Jeho učitel, ředitel kůru a fundace augustiniánského opatství Pavel Křížkovský byl velký propagátor tzv. cecilianismu, tedy reformy církevní hudby, která si vzala za cíl očistit církevní hudbu od klasicistních a především romantických nánosů, oživit gregoriánský chorál, provádět skladby přelomu 16. a 17. století a komponovat skladby blízké tzv. palestrinovskému slohu. Stejnou vášeň projevoval pro toto hnutí i mladý Leoš Janáček. Není proto divu, že Křížkovský a následně také Janáček uváděli na starobrněnském kůru nejenom soudobé představitele cecilianismu, ale také skladatele jako Orlando di Lasso či Giovanni Pierluigi da Palestrina. Církevní mody pak ovlivnily také Janáčkovo hudební myšlení. Palestrina jako jakýsi archetyp církevní hudby ovlivnil i tvorbu Johanna Sebastiana Bacha.
Italský hudební skladatel a varhaník Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525?–1594) je vrcholným představitelem renesanční hudby a tzv. římské školy. Působil ve svatopetrské katedrále a dalších římských bazilikách. Missa brevis byla poprvé publikovaná v roce 1570 v jeho Třetí knize mší a patří mezi neprováděnější díla Palestrinova polyfonního repertoáru.
Kněz, skladatel, sbormistr a varhaník Pavel Křížkovský (1820–1885) spojil svůj život se starobrněnským augustiniánským opatstvím. Komponoval nejenom duchovní hudbu, ale byl i významným autorem hudby světské, především mužských sborů. Duchovní tvorba Křížkovského často zněla starobrněnskou bazilikou i za pozdějšího Janáčkova působení jako ředitele tamního kůru. Jeho Graduale in Dominica Resurrectionis bylo zkomponováno v roce 1878.
Liturgická tvorba je u Leoše Janáčka (1854–1928) zastoupena jen okrajově a vztahuje se spíše ke skladatelovu mládí. Většina skladeb je psaná v duchu ceciliánské reformy, včetně skladby Exaudi Deus II zkomponované jako školní práce na pražské Varhanické škole v roce 1875.
Magnificat je prvním velkým sborovým dílem, které Johann Sebastian Bach (1685–1750) zkomponoval po svém jmenování kantorem u sv. Tomáše v Lipsku na jaře roku 1723. Latinský text vychází z Lukášova evangelia a pojednává o návštěvě samodruhé Marie u její sestřenice Alžběty, která byla rovněž těhotná. Poprvé Magnificat zaznělo na Vánoce roku 1723, doplněné několika tematickými písněmi, o deset let později Bach skladbu zrevidoval, přepsal do jiné tóniny a vynechal vánoční písně, čímž ji učinil vhodnou i pro jiné příležitosti. Magnificat je dnes jednou z nejpopulárnějších Bachových kompozic.
Text: Jiří Zahrádka
