Opera Diversa

autor Leoš Janáček

dirigent Gabriela Tardonová

režie Kristiana Belcredi


Vstupenky

Opera Diversa je souborem, který si již získal své pevné místo na brněnské kulturní scéně jak uváděním oper tvůrčí dvojice Kyas/Drábek, tak zajímavou koncertní řadou pravidelně nabízející méně známé skladby 20. století. S festivalem Opera Diversa spolupracuje poprvé na projektu, který v sobě pojí dvojí provedení Janáčkovy první opery Šárka. V koncertní podobě zazní v původní verzi z roku 1887 pouze s klavírním doprovodem. Scénická podoba pak bude spojením Janáčkovy hudby s dílem zakladatele Opera Diversa brněnského skladatele Ondřeje Kyase a v režii Kristiany Belcredi, která je kmenovou režisérkou souboru.

Opera zpočátku v zájmech mladého skladatele neměla důležité místo, to se však změnilo, když se v Brně roku 1884 otevřelo stálé české divadlo a o tři roky později Janáček začal pracovat na své operní prvotině Šárka. Inspirací mu bylo hudební drama Šárka Julia Zeyera (1841-1901), které vyšlo v časopise Česká Thalie. Zeyer v něm zpracoval čtvrtou část svého rozsáhlého básnického eposu Vyšehrad do podoby libreta, původně určeného pro A. Dvořáka. Janáček si Zeyerův text sám zkrátil a upravil, o básníkův souhlas však požádal, až byla opera hotova v klavírním výtahu a byl dotčeným Zeyerem odmítnut. Přesto ještě část opery instrumentoval, ale když se Zeyerův odmítavý postoj nezměnil, operu odložil a zapomněl na ni. Částečně hotové partitury Janáček objevil skoro o třicet let později a dílo s pomocí svého žáka Osvalda Chlubny (1893-1971) doinstrumentoval. Svolení k užití textu Janáček vyřešil již v říjnu 1918, kdy o ně požádal Českou Akademii, dědičku práv po zemřelém Juliu Zeyerovi. Ta v té dob již uznávanému skladateli obratem vyhověla. V roce 1919 projevila o Šárku zájem vídeňská Universal Edition, ale publikování opery podmínila uvedením v některém operním domě. Své premiéry se tak Šárka dočkala až 11. listopadu 1925 v Národním divadle v Brně.

Patricie Částková