Opera Diversa

autor Leoš Janáček

dirigent Gabriela Tardonová

režie Kristiana Belcredi

sbormistr Katarína Duchoňová


Inscenaci připravila Opera Diversa ve spolupráci s Národním Divadlem Brno na objednávku festivalu Janáček Brno 2018.


Vstupenky

  • Obsah opery

    1. jednání
    Po smrti kněžny Libuše ztratily ženy své četné výsady včetně práva volit si samy manžely a pod vedením bojovnice Vlasty se proto pustily do války s muži. V čele mužů stojí choť zemřelé Libuše, kníže Přemysl. Na nádvoří hradu Libice přijíždí mladý bojovník Ctirad. Vítán Přemyslem vysvětluje, že si přichází pro výzbroj zděděnou po předcích, uloženou v Libušině hrobce. Přemysl a ostatní vladykové odjíždí a Ctirad sestoupí do hrobky zemřelé kněžny. Při rozjímání je náhle vyrušen skupinou bojovnic v čele s Šárkou, která chce pro vůdkyni dívek Vlastu uchvátit Libušinu korunu. Ctirad však její záměr překazí a Šárka i s bojovnicemi prchnou.

    2. jednání
    Ačkoliv si Šárka uvědomuje svou vzrůstající lásku ke Ctiradovi, zvítězí v ní touha pomstít se a nastraží na něj léčku. Poručí ostatním bojovnicím, aby ji přivázaly ke stromu a samy se skryly opodál. Ctirad přilákaný jejím nářkem Šárku osvobodí a ta mu namluví, že ji nechala spoutat Vlasta, aby ji potrestala za nezdařený pokus uchvátit Libušinu korunu. Ctirad okouzlený Šárčinou krásou jí vzápětí vyzná lásku a Šárka téměř podlehne pokušení stát se jeho ženou. Pak se ale vzchopí a znamením rohu dá pokyn ukrytým bojovnicím, které Ctirada zabijí. Pozdě Šárka svého činu lituje.

    3. jednání
    Muži v čele s Lumírem přinesou na Vyšehrad tělo mrtvého Ctirada a postaví hranici, aby jej spálili. Vtom přichází Šárka a přede všemi se přiznává ke svému činu. Poté se vrhne na hranici a probodne se. Zatímco Lumír pochodní zapaluje hranici, všichni žasnou nad velkou mocí lásky.

  • Obsazení opery


    Dirigent: Gabriela Tardonová
    Režie Kristiana Belcredi
    Scéna Sylva Marková
    Kostýmy Eliška Ondráčková
    Sbormistr Katarína Duchoňová

    Obsazení
    Šárka: Iveta Jiříková
    Ctirad: Dušan Růžička
    Přemysl: Roman Hoza
    Lumír: Pavel Valenta

Opera Diversa je souborem, který si již získal své pevné místo na brněnské kulturní scéně jak uváděním oper tvůrčí dvojice Kyas/Drábek, tak zajímavou koncertní řadou pravidelně nabízející méně známé skladby 20. století. S festivalem Opera Diversa spolupracuje poprvé na projektu, který v sobě pojí dvojí provedení Janáčkovy první opery Šárka. V koncertní podobě zazní v původní verzi z roku 1887 pouze s klavírním doprovodem. Scénická podoba pak bude spojením Janáčkovy hudby s dílem zakladatele Opera Diversa brněnského skladatele Ondřeje Kyase a v režii Kristiany Belcredi, která je kmenovou režisérkou souboru.

Opera zpočátku v zájmech mladého skladatele neměla důležité místo, to se však změnilo, když se v Brně roku 1884 otevřelo stálé české divadlo a o tři roky později Janáček začal pracovat na své operní prvotině Šárka. Inspirací mu bylo hudební drama Šárka Julia Zeyera (1841-1901), které vyšlo v časopise Česká Thalie. Zeyer v něm zpracoval čtvrtou část svého rozsáhlého básnického eposu Vyšehrad do podoby libreta, původně určeného pro A. Dvořáka. Janáček si Zeyerův text sám zkrátil a upravil, o básníkův souhlas však požádal, až byla opera hotova v klavírním výtahu a byl dotčeným Zeyerem odmítnut. Přesto ještě část opery instrumentoval, ale když se Zeyerův odmítavý postoj nezměnil, operu odložil a zapomněl na ni. Částečně hotové partitury Janáček objevil skoro o třicet let později a dílo s pomocí svého žáka Osvalda Chlubny (1893-1971) doinstrumentoval. Svolení k užití textu Janáček vyřešil již v říjnu 1918, kdy o ně požádal Českou Akademii, dědičku práv po zemřelém Juliu Zeyerovi. Ta v té dob již uznávanému skladateli obratem vyhověla. V roce 1919 projevila o Šárku zájem vídeňská Universal Edition, ale publikování opery podmínila uvedením v některém operním domě. Své premiéry se tak Šárka dočkala až 11. listopadu 1925 v Národním divadle v Brně.

Patricie Částková