Janáčkova opera NdB

autor: Leoš Janáček

dirigent: Marko Ivanović

režie: Jiří Heřman


Vstupenky

Žádná opera není tak spojena s Brnem a jeho okolím jako Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky, proto nová inscenace, která zahájí slavnostně tento ročník festivalu, bude dílem souboru Janáčkovy opery NdB. Do světa Janáčkových oper s ní poprvé vstoupí režisér Jiří Heřman, umělecký šéf brněnského operního souboru.

Každá Janáčkova opera je originálem a nejinak tomu je v případě Příhod lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná svět lidský s tím zvířecím. Je lyrická a melodická, jiskří humorem, laskavým a trošku janáčkovsky pichlavým zároveň a zaujme zemitostí a laskavou životní filozofií o věčném koloběhu života. Na počátku příběhu o mazané lišce bylo rozhodnutí brněnské redakce Lidových novin pravidelně přinášet svým čtenářům kreslené obrázky s vtipným textem. Mezi oslovenými malíři byl i Stanislav Lolek (1873-1936), velký milovník přírody a původní profesí myslivec. Lolek se nejdříve zdráhal, ale redaktor Markalous v jeho ateliéru objevil schované pod hromadou starého harampádí zaprášené kresby o zuřivém myslivci se zježenými vousy a prohnané lišce. Šéfredaktorovi Heinrichovi se obrázky líbily a pověřil Rudolfa Těsnohlídka (1882-1928), aby k nim napsal doprovodné texty. Domácnost u Janáčků patřila k pravidelným čtenářům Lidových novin a skladatele kreslené příběhy zaujaly. O prázdninách roku 1921 si začal dělat náčrt scénáře nové opery o Bystroušce a pracovat na libretu podle Těsnohlídkových textů.

Přípravy na komponování opery zahrnovaly i důkladné studium o životě lišek: Janáček si nechal od svého hukvaldského přítele, statkáře Ludvíka Junga, poslat zprávu o tom, kdy lišky dospívají, kolik mívají liščat, jak dlouho jsou březí a jak často vrhnou mladé. Při pobytech v Hukvaldech skladatel často vyrážel do lesa s hajným Sládkem, který vystopoval liščí doupě, a společně pozorovali skotačící mladé lišky. Z původních kapitol Těsnohlídkova seriálu Janáček vybral jen deset, zdůraznil svět zvířat a zmenšil množství vystupujících lidských postav. Těsnohlídkovo vyprávění končí svatbou Bystroušky a Zlatohřbítka. Janáček se však oproti původní předloze odhodlal k závažné změně a nechal hlavní postavu zemřít, neboť jako pravý dramatik cítil potřebu katarze. Příhody lišky Bystroušky měly světovou premiéru v brněnském divadle 6. listopadu 1924. Hudebního nastudování se ujal velký propagátor Janáčkova díla, tehdejší šéf opery dirigent František Neumann.

Patricie Částková




Národní divadlo Brno je partnerem Opera Vision. Tento mezinárodní projekt prostřednictvím live streamingu na webové platformě prezentuje inscenace předních evropských domů ve formě dostupné širokému publiku napříč celým světem. Live streaming inscenace Příhody lišky Bystroušky 18. 11. 2018 bude prvním ze tří příspěvků Janáčkovy opery NdB. Více informací www.operavision.eu