Janáčkova opera NdB

autor: Leoš Janáček

dirigent: Marko Ivanović

režie: Jiří Heřman


Vstupenky

  • Obsah opery

    1. jednání
    V horkém letním odpoledni prochází revírník svůj les. Ulehne na chvíli k odpočinku a vzápětí začne podřimovat. Les je plný života: mušky krouží okolo, cvrček s kobylkou vyhrávají valčík, motá se zde komár opilý lidskou krví, jehož se snaží chytit malý skokánek. Malá liška vyděsí skokánka. Ten uskočí na spícího muže. Probuzený revírník chytne lišku a odnese si ji domů. Proměna Bystrouška žije na dvoře myslivny ve společnosti psa Lapáka. Revírníkův vnuk Pepík se novým přírůstkem chlubí kamarádovi. Chlapci dráždí Bystroušku prutem a liška je pokouše. Aby upokojil svou ženu, revírník lišku uváže. Bystrouška si stýská a celou noc sní o svobodném životě v lese. Kohout se vysmívá lišce, že je neužitečná. Bystrouška podněcuje mezi slepicemi vzpouru proti kohoutově nadvládě. Když se jí podaří je oklamat, všechny je zabije. Rozlícený revírník jde na lišku s obuškem, ta ale překouše provaz a zmizí v lese.

    2. jednání
    Leccos Bystrouška pochytila za svého pobytu v myslivně i trošku hubatosti a zlomyslnosti. Vypudí starého jezevce a usídlí se spokojeně v jeho doupěti podporována lesní havětí. Proměna V hospodě U Pásků zasedl revírník se svými přáteli ke kartám a dobrému pití. Revírník si dobírá rechtora kvůli jeho náklonnosti k Terynce, ten mu oplácí dotazem na Bystroušku. Z hospody odcházejí všichni vrávoravým krokem. Opozdilé noční chodce pozoruje vskrytu Bystrouška. Schová se mezi slunečnice, kam vzápětí upadne opilý rechtor, když považuje třesoucí se květiny za tvář milované Terynky. Farář vzpomíná na svou studentskou lásku, úvahy však přeruší opět Bystrouška. Přicházející revírník po ní vystřelí; rechtor a farář se s leknutím rozběhnou pryč. Proměna Ve svitu letní noci se Bystrouška setká se statným lišákem Zlatohřbítkem. Počáteční sympatie přerostou v lásku. Lesní havěť pohoršeně sleduje nemravný život Bystroušky, uspokojí ji až narychlo uspořádaná svatba.

    3. jednání
    Přejde léto a Bystrouška je už zkušeným lovcem. Revírník potkává v lese Haraštu, obchodníka s drůbeží. Harašta se chlubí chystaným sňatkem s Terynkou. Revírníka spíše zajímá, jestli mu Harašta v lese nepytlačí. Objeví se Bystrouška se Zlatohřbítkem a kupou liščat, Bystrouška zavětří Haraštu s plnou nůší drůbeže. Harašta ji chce zabít, aby mohl darovat její kožešinu Terynce. Upadne však do liščí pasti a Bystrouška mu doškrábe nos. Zatímco liščata jedí Haraštovo kuře, Harašta vystřelí a Bystrouška zůstane ležet mrtvá. Proměna Revírník se v hospodě U Pásků dozvídá, že Haraštova Terynka dostala k svatbě nový štuc – tak proto našel liščí noru prázdnou! Rechtora se zpráva o Terynčině svatbě dotkla. Na všechny padne tesknota a revírník se raději vydá na cestu domů. Cestou lesem vzpomíná na mládí a svou svatební noc. Les vypadá jako tehdy, když chytil Bystroušku. Jen liška tu chybí. A tu ji vidí… jak by mámě z oka vypadla! Chce ji opět lapit, ale úmysl zmaří malinký skokánek, vnouček toho tehdejšího.

Žádná opera není tak spojena s Brnem a jeho okolím jako Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky, proto nová inscenace, která zahájí slavnostně tento ročník festivalu, bude dílem souboru Janáčkovy opery NdB. Do světa Janáčkových oper s ní poprvé vstoupí režisér Jiří Heřman, umělecký šéf brněnského operního souboru.

Každá Janáčkova opera je originálem a nejinak tomu je v případě Příhod lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná svět lidský s tím zvířecím. Je lyrická a melodická, jiskří humorem, laskavým a trošku janáčkovsky pichlavým zároveň a zaujme zemitostí a laskavou životní filozofií o věčném koloběhu života. Na počátku příběhu o mazané lišce bylo rozhodnutí brněnské redakce Lidových novin pravidelně přinášet svým čtenářům kreslené obrázky s vtipným textem. Mezi oslovenými malíři byl i Stanislav Lolek (1873-1936), velký milovník přírody a původní profesí myslivec. Lolek se nejdříve zdráhal, ale redaktor Markalous v jeho ateliéru objevil schované pod hromadou starého harampádí zaprášené kresby o zuřivém myslivci se zježenými vousy a prohnané lišce. Šéfredaktorovi Heinrichovi se obrázky líbily a pověřil Rudolfa Těsnohlídka (1882-1928), aby k nim napsal doprovodné texty. Domácnost u Janáčků patřila k pravidelným čtenářům Lidových novin a skladatele kreslené příběhy zaujaly. O prázdninách roku 1921 si začal dělat náčrt scénáře nové opery o Bystroušce a pracovat na libretu podle Těsnohlídkových textů.

Přípravy na komponování opery zahrnovaly i důkladné studium o životě lišek: Janáček si nechal od svého hukvaldského přítele, statkáře Ludvíka Junga, poslat zprávu o tom, kdy lišky dospívají, kolik mívají liščat, jak dlouho jsou březí a jak často vrhnou mladé. Při pobytech v Hukvaldech skladatel často vyrážel do lesa s hajným Sládkem, který vystopoval liščí doupě, a společně pozorovali skotačící mladé lišky. Z původních kapitol Těsnohlídkova seriálu Janáček vybral jen deset, zdůraznil svět zvířat a zmenšil množství vystupujících lidských postav. Těsnohlídkovo vyprávění končí svatbou Bystroušky a Zlatohřbítka. Janáček se však oproti původní předloze odhodlal k závažné změně a nechal hlavní postavu zemřít, neboť jako pravý dramatik cítil potřebu katarze. Příhody lišky Bystroušky měly světovou premiéru v brněnském divadle 6. listopadu 1924. Hudebního nastudování se ujal velký propagátor Janáčkova díla, tehdejší šéf opery dirigent František Neumann.

Patricie Částková




Národní divadlo Brno je partnerem Opera Vision. Tento mezinárodní projekt prostřednictvím live streamingu na webové platformě prezentuje inscenace předních evropských domů ve formě dostupné širokému publiku napříč celým světem. Live streaming inscenace Příhody lišky Bystroušky 18. 11. 2018 bude prvním ze tří příspěvků Janáčkovy opery NdB. Více informací www.operavision.eu