Národní divadlo moravskoslezké

dirigent Jakub Klecker

režie Jiří Nekvasil


Vstupenky

  • Obsah opery

    1. jednání
    Kolonáda luhačovických lázní
    Středem pozornosti četných hostů je poetický dr. Suda se svými přáteli, Konečným, malířem Lhotským a mladou paní Mílou. Přichází nový host, skladatel Živný. Společnost s překvapením zjišťuje, že Živný a Míla se setkali již dříve. Přichází učitelka zpěvu slečna Stuhlá a mládež, která se těší na společný výlet s dr. Sudou. Společnost odešla, zůstali jen skladatel Živný a Míla. Jejich dřívější milostný vztah překazila Mílina matka, která považovala život se skladatelem za žebráckou exis¬tenci. Živný komponoval o svém nešťastném osudu operu. Až nyní zjistil, že v ní neprávem podezříval Mílu z nevěry; syn Doubek je skutečně jeho dítětem. Milenci se domluví, že navzdory matce začnou společně žít.

    2. jednání
    Byt manželů
    Živný zpívá úryvky ze své opery. Partie, ve kterých dříve neprávem osočoval Mílu, musí nyní vypustit. Malý Doubek se ptá matky, zda ví, co je láska. Míla to ví až příliš dobře – láska a celý její život je Osud – Fatum. Společný život s matkou je utrpe¬ním. Její šílenství se stále stupňuje; je nucena žít pod jednou střechou s mužem, kterému podle jejího mínění jde jen o její peníze. Živný připadá matce jako zlý havran. Chce mu uletět, ale padá z balkónu a strhává s sebou i Mílu. Živný si zoufá nad smrtí manželky. Vyzývá blesky, aby ještě víc bily do jeho nešťastného osudu.

    3. jednání
    Aula konzervatoře
    Studenti zpívají z partitury nové opery, kterou napsal jejich profesor Živný. Dílo má mít dnes večer v divadle premiéru, ale stále chybí poslední akt. Žáci prosí své¬ho učitele, aby jim něco pověděl o své zvláštní opeře. Živný se zaujetím vypráví o vzniku díla a překvapení studenti pochopí, že obsah opery je ve skutečnosti jeho životním příběhem. Živného vyprávění se blíží k Mílině smrti… náhle jsou vidět blesky skutečné bouřky. Omráčený Živný klesá k zemi. Konec jeho opery zůstává nedopsán v rukou božích, stejně jako Živného osud.

Národní divadlo moravskoslezské patří k pravidelným hostům janáčkovského festivalu, nakonec přijíždí do Brna z Janáčkova rodného kraje. V tomto ročníku představí zcela novou inscenaci nepříliš často uváděné opery Osud v režii svého ředitele Jiřího Nekvasila a v hudebním nastudování hudebního ředitele Jakuba Kleckera.

Janáčkova v pořadí čtvrtá opera s názvem Osud vznikala v době, která nebyla pro skladatele snadná. V únoru 1903 zemřela jeho milovaná dcera Olga, měsíc poté po bezmála deseti letech dokončil operu Její pastorkyňa, kterou mu vzápětí pražské Národní divadlo odmítlo provést. V srpnu 1903 odjel Janáček na tři týdny do svých milovaných Luhačovic a zde se setkal s půvabnou osmadvacetiletou Kamilou Urválkovou, manželkou lesního správce v Zahájí a dávnou láskou skladatele a dirigenta Ludvíka Čelanského. Kamila Janáčkovi vylíčila svůj milostný vztah s Čelanským, který nejenže nedopadl dobře, ale Čelanský navíc své rozčarování ztvárnil v opeře Kamila, kde hlavní představitelku vylíčil jako nestálou a nevyzrálou osobnost. Janáček, který propadl jejímu kouzlu, se rozhodl vytvořit „zcela novou, moderní operu“, ve které by byla Kamila očištěna. Po návratu z Luhačovic usilovně hledal vhodného libretistu schopného zpracovat jeho představy a nakonec o to požádal Fedoru Bartošovou, mladou učitelku a přítelkyni zesnulé Olgy. Přesný scénář opery připravil Janáček sám, námětem i prostředím šlo o dílo zcela jiné a nové, než jeho předchozí opery. První tóny orchestrálního valčíku nás zavádí mezi noblesní lázeňskou společnost, pro jejíž řeč Janáček od libretistky žádal, aby vytvořila verše ve stylu dekadentních básníků. Děj se postupně odkrývá prostřednictvím dialogu hlavních postav skladatele Živného a Míly a stejně jako v dalších operách i zde Janáček bohatě čerpal ze svých zápisků lidské mluvy. Přes nesporné hudební kvality se Janáček uvedení Osudu nedočkal. Dílo původně zadané brněnskému divadlu se Janáček rozhodnul uvést ve Vinohradském divadle v Praze, ale po mnoha slibech a průtazích k premiéře nedošlo. Až v roce 1934 připravil Janáčkův žák Břetislav Bakala její rozhlasové a v roce 1954 také koncertní uvedení. Scénicky byl Osud poprvé uveden v Brně 25. října 1958 v úpravě Václava Noska.

Patricie Částková