2. 10. 2020 v 19h

Mahenovo divadlo, NdB

Autor: Leoš Janáček
Dirigent: Yoel Gamzou
Režie: Armin Petras

1. Jednání

Půvabná Jenůfa s obavami čeká, jestli bude její milý Števa odveden na vojnu. Čeká se Števou dítě a odvod by zmařil chystanou svatbu. Také Števův nevlastní bratr Laca se uchází o Jenůfu a dobírá si ji kvůli Števovi. Rozjařený Števa s kamarády a muzikou přichází do mlýna – odveden nebyl a s ostatními rekruty se na to pořádně napil. Jenůfčina přísná pěstounka Kostelnička vida bujarou společnost se Števou v čele, přede všemi oznamuje, že dá souhlas ke svatbě Jenůfy se Števou až po roční zkoušce, kdy se Števa nesmí opít. Laca přesvědčuje Jenůfu, že ji Števa miluje pouze pro její krásu a v hádce jí poraní tvář nožem.

2. Jednání

Kostelnička v obavě z hanby skrývá Jenůfu doma a ostatním tvrdí, že odjela do Vídně. Jenůfa zatím porodila syna. Zatím co Jenůfa spí, Kos¬telnička se ponižuje před Števou a prosí ho, aby si Jenůfu vzal. Števovi se ale Jenůfa s pořezanou tváří zošklivila a kromě toho už je zasnou¬ben s dcerou rychtáře. Přichází Laca a prosí Kostelničku, aby mu Jenů¬fu dala. Když mu ale Kostelnička prozradí, že Jenůfa porodila Števovo dítě, zděsí se. Vida jeho pochyby, Kostelnička v zoufalství zalže, že dítě zemřelo hned po porodu. Jakmile Laca odejde, Kostelnička utopí dítě v ledové řece a poté namluví Jenůfě, že spala několik dní v horečce a chlapeček mezitím zemřel. Umořená Jenůfa svoluje ke svatbě s Lacou.

3. Jednání

Blíží se svatební obřady Jenůfy a Laci. Též Števa a Karolka se budou brzy brát. Jen Kostelnička je úplně proměněná: z energické ženy, vždy plné rozhodnosti, zbývá velmi málo. Sužují ji zlé výčitky svědomí. Svatebčané se scházejí, děvčata vážné Jenůfce zpívají, prohlíží se výbava. Stařenka Buryjovka uděluje dvojici požehnání a též dojatá Kostelnička chce učinit stejně. Nebude jí dopřáno! Venku se strhne křik – pasáček přibíhá s úděsnou zprávou, že dělníci z pivovaru objevili pod ledem ve strouze zmrzlé děcko. V nastalé vřavě Jenůfa zjistí, že jde o jejího mrtvého synka, a označí Števu jako otce. Než se rozvášněný dav stačí na nešťastnou dívku vrhnout, Kostelnička se přiznává. Nechá se rychtářem odvést a u soudu chce svou vinu doznat, aby se zbavila deptající tíhy na duši. Jenůfa si uvědomuje bezmeznou oběť své pěstounky a vše jí odpouští. Ze svatby Karolky a Števy také sešlo. Všichni zdrceně odcházejí. Jenůfka vyzve Lacu, ať odejde s ostatními. Laca jí naopak slibuje nést po jejím boku všechna příkoří – však jednou nastane čas, kdy zasvitne slunce nad společnou cestou životem.

Dirigent: Yoel Gamzou

Režie: Armin Petras

Scéna: Julian Marbach

Projekce: Rebecca Riedel

Kostýmy: Patricia Talacko

Choreografie: Berit Jentzsch

 

OBSAZENÍ:

Stařenka Buryjovka: Nathalie Mittelbach

Laca Klemeň: Luis Olivares Sandoval

Števa Buryja: Christian-Andreas Engelhardt

Kostelnička Buryjovka: Ulrike Schneider

Jenůfa: Nadine Lehner

Stárek: Stephen Clark

Rychtář: Christoph Heinrich

Rychtářka: Ulrike Mayer

Karolka: Alison King

Festival si jako jeden z hlavních cílů klade představení různých inscenačních pohledů v podání českých i zahraničních souborů. Diváci budou mít tentokrát vzácnou příležitost porovnat dvě zahraniční inscenace jedné z Janáčkových nejoblíbenějších oper Její pastorkyňa. Mimo londýnský Royal Opera House se s Její pastorkyní v Brně představí i operní soubor z německých Brém, kde bude mít nová inscenace premiéru v květnu 2020 v režii souborového režiséra Armina Petrase. Tento umělec patřící k ceněným činoherním režisérům a dramatikům a spolupracující např. s divadly v Berlíně, Frankfurtu či Stuttgartu se opeře věnuje v posledních letech a má na svém kontě například inscenaci Lady Macbeth Mcenského újezdu či Mrtvé město. Hudební nastudování bude dílem generálního hudebního ředitele Theater Bremen Yoela Gamzou, který mimo operní jeviště pravidelně spolupracuje i s předními symfonickými orchestry, jako jsou např. Bamberští symfonikové nebo Stuttgartská filharmonie.

Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a znamenala v jeho tvorbě zásadní přelom. Na repertoáru brněnského operního souboru je od svého vzniku v roce 1904 téměř nepřetržitě. Na počátku Její pastorkyně stálo realistické drama G. Preissové (1862–1946), které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože Janáček text dramatu výrazně zkrátil, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký, a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy, to jsou charaktery Janáčkem zachycené v mistrné dramatické zkratce, z které až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Práce na Její pastorkyni zabrala Janáčkovi bezmála devět let. První jednání opery dokončil roku 1897, druhé a třetí pak vznikalo za okolností pro Janáčkovu rodinu nanejvýš tragických. V roce 1902 skladatelova dcera Olga během návštěvy Janáčkova bratra v Petrohradu těžce onemocněla. Janáček dovršil druhé jednání opery po Olžině návratu a třetí těsně před její smrtí v únoru roku 1903. Její pastorkyni připsal památce své dcery. Premiéru opery chtěl Janáček svěřit pražskému Národnímu divadlu, byl však odmítnut s tím, že opera není vhodná k provozování na přední české scéně. První provedení se tedy konalo v Brně 21. 1. 1904 a sklidilo neobyčejný úspěch. Až v roce 1915 se podařilo přesvědčit vedení pražského divadla a dirigenta Karla Kovařovice, aby Její pastorkyni provedli. Po velmi úspěšné pražské premiéře roku 1916 následovalo uvedení ve Vídni, a Janáček se tak konečně prosadil jako skladatel nejen v českém, ale i ve světovém měřítku.

Autor: Patricie Částková